Granule nebo konzervy pro psy: častá chyba, která stojí za zažívací potíže
Když štěně u dveří štěká, skáče a drbe, většina chovatelů sáhne po pamlsku nebo po přísném zákazu. Obojí je ale kontraproduktivní. Pamlsek štěněti řekne, že za projev vzteku dostane odměnu, a křik mu zase připadá jako hra. Základní chyba spočívá v tom, že se snažíte psa utišit až v okamžiku, kdy už je rozrušený. Prevence začíná mnohem dřív, klidně půl hodiny předtím, než někdo zazvoní.<br>
<br>
<br>
<br>
Práh vzrušení: kdy štěně přestává vnímat a co s tím Každé štěně má svůj práh vzrušení. To je okamžik, kdy už neposlouchá povely, nevidí pamlsek a reaguje pouze instinktivně. Pokud se váš pes dostane do tohoto stavu, všechny další pokusy o nápravu selžou. Proto je nutné pracovat pod tímto prahem. Přivolávejte si štěně v momentě, kdy je ještě schopné vás vnímat. Když vidíte, že se začíná napínat, uši jdou dopředu a dech se zrychluje, zavolejte ho k sobě a nechte ho v klidu sednout. Tím ho naučíte, že příchod návštěvy neznamená chaos, ale rutinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor si dejte také na obsah vlákniny a bílkovin. Levnější konzervy mívají vysoký podíl vody a želírujících látek, granule zase často obsahují obiloviny. Psi s citlivým žaludkem by měli dostávat krmivo s jednoduchým složením, ať už granulované nebo konzervované. Vždy kontrolujte etiketu: pokud první složkou je voda, je to spíš levné krmivo. Kvalitní konzerva má na prvním místě maso, stejně jako kvalitní granule.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžnou chybou je, že majitelé psa pouštějí ke dveřím pokaždé, když někdo přijde. Tím se štěně učí, že dveře jsou nejzajímavější místo v domě. Mnohem lepší je zřídit mu odpočinkové místo kousek od dveří, ale ne přímo u nich. Může to být pelíšek v rohu předsíně nebo deka za rohem. Před příchodem návštěvy štěně na toto místo pošlete, a teprve když je v klidu, otevřete dveře. Pokud se z místa zvedne, dveře okamžitě zavřete a nechte ho vrátit se zpět. Celý proces opakujte, dokud štěně samo nepochopí, že dveře se otevírají jen tehdy, když je na svém místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak často a kolik? Do stáří tří měsíců krmte štěně čtyřikrát denně. Od čtvrtého do šestého měsíce přejděte na tři porce denně a po šestém měsíci na dvě. Rozdělte denní dávku na stejné díly a dodržujte pravidelné časy. Štěně by mělo mít klid na jídlo, misku mu nepokládejte vedle místa na spaní ani bezprostředně po probuzení. Voda musí být čerstvá a dostupná neustále, ale po jídle omezte běhání a skákání alespoň na hodinu, abyste předešli přetočení žaludku.<br>
<br>
<br>
<br>
Konkrétní gramáž najdete na obalu kvalitního krmiva, ale berte ji jako výchozí bod. Aktivní plemena, jako jsou border kolie nebo lovečtí psi, potřebují o zhruba deset až patnáct procent více. Naopak malá plemena s pomalým metabolismem, třeba mopsové, často vystačí s menší dávkou. Každý týden štěně zvažte a zapište si hmotnost. Pokud přibírá příliš rychle, snižte porci o pět procent, pokud naopak hubne nebo je apatické, porci zvyšte. Nezapomeňte, že pamlsky a kousací potřeby se do denního příjmu energie počítají.<br>
<br>
<br>
<br>
Základním vodítkem je způsob chovu. Pokud kočka chodí ven, měla by dostávat odčervovací přípravek každé tři měsíce, protože přichází do kontaktu s hlínou, jinými zvířaty a může pozřít infikovanou kořist. U čistě domácích koček stačí interval půl roku, ale i tady platí výjimka – pokud v domácnosti žijí malé děti, těhotná žena nebo lidé s oslabenou imunitou, je vhodné zkrátit interval na čtyři měsíce. Riziko přenosu parazitů z kočky na člověka je sice nízké, ale ne nulové, a prevence je v tomto případě jednodušší než řešení následků.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je kočku do přepravky nacpat silou. To ji jen utvrdí v tom, že je box nebezpečný. Stejně špatné je nechat ji před cestou vyhladovět a pak ji lákat potravou — to vede k tomu, že si spojí jídlo se stresem. Další chybou je otevřít přepravku hned po příjezdu, když je kočka ještě vystresovaná. Nechte ji, ať vyleze sama, až se uklidní. A nikdy ji netrestejte za to, že se brání — to vše jen zhorší.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je spoléhat na to, že zvíře „přestane jíst, když je nemocné". Ve skutečnosti mnoho nemocí probíhá skrytě a první změny jsou nenápadné – snížená aktivita, horší chuť k jídlu, zvýšená žízeň. Pokud si všimnete, že pes nebo kočka pije více než obvykle, močí častěji nebo hubne i přes stejný příjem krmiva, nečekejte na zhoršení a navštivte veterináře. Včasná diagnostika u ledvin, štítné žlázy nebo cukrovky výrazně zlepšuje vyhlídky na úspěšnou léčbu.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším častým opomíjeným místem jsou polštářky tlapek. Ztvrdlá kůže, praskliny nebo cizí předměty mezi prsty mohou způsobovat bolest při chůzi. U koček, které žijí pouze v bytě, se vyplatí kontrolovat i drápky – pokud si je neobrušují, mohou zarůstat do polštářků. Pravidelná domácí prohlídka vám umožní odhalit problém dříve, než se stane vážným, a ušetří zvířeti zbytečné trápení.