Dětská velikost versus věk: jak najít tu správnou
Na začátku si rozdělte aktivity do kategorií. Do té první patří tvoření, které děti zabaví na delší dobu. Vezměte staré krabice od bot, ruličky od toaletního papíru, knoflíky, barevné papíry a lepidlo. Z toho všeho lze postavit třeba malé město nebo loutkové divadlo. Častou chybou je nechat děti tvořit bez zadání. Dejte jim proto jasný cíl – postavte autodráhu pro kuličku, vytvořte domeček pro skřítka z přírodnin. Bez zadání děti rychle ztratí směr a zájem.<br>
<br>
<br>
<br>
Do třetí kategorie patří tiché hry, které rozvíjejí paměť a logiku. Skvěle funguje Kimova hra – na tác položíte deset drobných předmětů, děti si je minutu prohlížejí a pak zakryjete. Úkolem je vyjmenovat co nejvíc věcí zpaměti. Jinou variantou je skládání příběhu, kde každý přidá jednu větu. Zde se projeví, že nejzajímavější je kombinovat nesourodé věci, jako je princezna, robot a kousek sýra. Vyhněte se tomu, abyste příběh neustále opravovali, děti se tím zablokují.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se stane, když kapesné čas od času vynecháte? Pokud budete kapesné vyplácet nepravidelně, jen když si vzpomenete, dítě se nenaučí plánovat. Zkuste si na výplatu vyhradit pevný den a dodržte ho. Stejně tak se vyvarujte půjčování peněz mimo pravidelnou dávku. Dítě si rychle zvykne, že když dojde, může si říct, a tím ztrácí motivaci hospodařit. Pokud chcete, aby si na něco našetřilo, nechte ho na to čekat. Opora o rozpočet, který si samo sestaví, je účinnější než sebelepší rady.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhou skupinou jsou hry pohybové, které potřebují trochu prostoru. Nejde o žádné běhání po bytě, ale spíš o koordinaci. Zkuste si vytvořit domácí překážkovou dráhu z polštářů, židlí a provázku. Děti si procvičí rovnováhu a vy budete mít jistotu, že se nic nerozbije. Dobrým tipem je také hra na sochy, při které se musí děti zastavit v přesně daném okamžiku. Nezapomeňte, že pohybové hry by měly trvat maximálně patnáct minut, pak děti potřebují změnu.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhněte se nákupům podle věku bez kontroly tabulky. Dvouleté dítě může mít velikost 86 i 98 podle toho, jak je vysoké. Sledujte také sezónnost – pokud kupujete zimní bundu na podzim, počítejte s tím, že pod ni půjde silná mikina. Proto volte o jednu velikost větší, než je aktuální míra. Naopak u letních tílka a šortek můžete zůstat na přesné velikosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Jakmile dítě zvládne základy, přejděte k plánování větších nákupů. Nechte ho, ať si vybere jednu věc, na kterou si bude šetřit delší dobu. Pomozte mu spočítat, kolik musí každý týden odložit, a průběžně kontrolujte, jak se mu daří. Když cíle dosáhne, zažije uspokojení z vlastního úsilí. Pokud si ale rozmyslí a peníze utratí za něco jiného, nezlobte se – i to je cenná lekce. Vyvarujte se ale dohledu nad každou korunou. Dítě potřebuje prostor, aby chybovalo, jinak se nenaučí samostatnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
První setkání dítěte s penězi bývá chaotické. Drobné z nákupu skončí v kapse, kde se ztratí, a větší částky zmizí za hračky, které za týden omrzí. Nejlepší způsob, jak tomu předejít, je dát dítěti jasná pravidla a hlavně příležitost rozhodovat o vlastním rozpočtu. Kapesné není odměna za poslušnost ani nástroj na vydírání, ale nástroj, který učí souvislosti mezi příjmem, výdajem a odloženým potěšením.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak na to, aby se hra nezvrhla v hádku Největší nástraha přichází ve chvíli, kdy se dva sourozenci nedohodnou na pravidlech. Tomu se vyhnete, pokud si pravidla určíte společně před začátkem hry. Každý návrh vyslechněte, ale konečné slovo mějte vy. Jestliže se pře jen objeví spor, neřešte ho zákazem hry, ale změnou aktivity. Připravte si v záloze něco, co mají děti rády a co je spolehlivě sjednotí, třeba společné pečení jednoduchého cukroví nebo stavění bunkru z dek na židlích.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickým rodičovským omylem je použití masti s antibiotikem na každou odřeninu. Nadměrné užívání těchto přípravků podporuje vznik rezistentních bakterií a může dráždit pokožku. Pro běžné odřeniny postačí vazelína nebo neparfémovaný krém, který udržuje ránu vlhkou a urychluje hojení. Další chybou je nechávat ránu stále zakrytou – dlouhodobý vlhký obvaz bez výměny vytváří živnou půdu pro bakterie.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupit dětské oblečení bez vyzkoušení je vždy trochu risk. Jednotlivé značky se liší střihem i tabulkami, takže věk uvedený na štítku je spíš orientační. Mnohem spolehlivější je řídit se tělesnými mírami – výškou a obvodem hrudníku. Změřte dítě v tenkém oblečení, krejčovským metrem. Postavte ho rovně ke zdi, paty a lopatky by se měly dotýkat. Výšku odečtěte od podlahy k temeni hlavy.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak protažení u stolu proměnit v každodenní zvyk Nejčastější chyba je protahovat se až ve chvíli, kdy už cítíte bolest. Bolest je pozdní signál – ztuhlost se hromadí postupně a vy si ji uvědomíte až večer. Zařaďte pohyb ke konkrétním činnostem: když čekáte na načtení dokumentu, když telefonujete nebo když si vaříte čaj. Využijte každou pauzu mezi úkoly, i ta třicetisekundová změní rozložení tlaku na páteř. Pokud pracujete v kanceláři, neposílejte kolegovi zprávu, ale dojděte k němu. Místo výtahu použijte schody, i když jdete jen o dvě patra.