Co ztlumí hluk v nájmu, aniž bys vrtal do zdi
Na mírné nerovnosti stačí antivibrační podložky z tvrdé gumy nebo lisovaného korku. Vkládají se pod každou nožičku, ne jen pod dvě. Měkké pěnové hmoty a filcové podložky jsou naopak špatné – při ždímání se zmáčknou, pračka se rozhoupe a začne putovat. Stejně tak nepomůže kus koberce nebo složený ručník. Pokud je podlaha výrazně nakloněná, použijte pevnou desku z vodovzdorné překližky, kterou podložíte celou plochu pod pračkou a teprve na ni postavíte stroj. Deska musí být větší než půdorys pračky, aby se nepřeklopila.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je nalepit plst na špinavou nebo mastnou nohu židle. Lepidlo pak povolí během několika dní a podložka zmizí pod skříní. Nohy nejdřív otřete vlhkým hadříkem, nechte uschnout a odmastěte lihem nebo saponátem. Teprve potom lepte. U dřevěných nohou dejte pozor, abyste je nepoškrábali — plsť s hrubým lepidlem může při sundávání strhnout lak. U kovových nohou naopak plsť drží dobře, ale klouže, pokud je podlaha hladká. V tom případě volte silnější plst s vyšší hustotou, ne tenkou filcovou vrstvu.<br>
<br>
<br>
<br>
Hluk z ulice nebo od sousedů se v nájemním bytě řeší obtížněji než ve vlastním. Nemůžeš bourat, přestavovat ani dělat zásadní stavební úpravy. Přesto existuje řada opatření, která hluk skutečně sníží a po skončení nájmu je zase odstraníš. Rozhodující je nejdřív zjistit, kudy hluk proniká. Podle toho se volí řešení, protože univerzální zázrak neexistuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Když ani po vypnutí všeho hučení nezmizí a nedokážete určit směr, zapište si, v jakou denní dobu je nejsilnější. Ranní a večerní špička ukazuje na vodu nebo topení, noční ticho zase na elektrické spotřebiče. Tyto poznámky pak urychlí jednání se sousedy i správcem. Většina případů se vyřeší do týdne, pokud postupujete systematicky a nezačínáte bouráním.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete šachtu jen esteticky zakrýt, použijte odnímatelný panel s magnetickým nebo klikovým uchycením. Panel musí mít perforaci nebo štěrbinu dole i nahoře, aby fungoval komínový efekt. Kovový plech je nevhodný, protože rezonuje a v zimě se na něm sráží vlhkost. Osvědčila se dřevotříska s laminem nebo MDF deska s povrchovou úpravou. Mezi panel a zeď dejte těsnění jen po obvodu, ne uprostřed, jinak tah zanikne.<br>
<br>
<br>
<br>
Před jakýmkoli zásahem si vyžádejte písemné stanovisko správce nebo SVJ. Fotky původního stavu a jednoduchý nákres se hodí, když se později řeší reklamace nebo kontrola. Pokud šachta vede plynové potrubí, nesmíte do ní zasahovat vůbec. U elektroinstalace platí, že revizní dvířka musí zůstat přístupná bez nářadí. Běžná chyba je zamalování dvířek nebo jejich přelepení tapetou, což ztíží přístup při havárii.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je zazdění šachty cihlami nebo zakrytí sádrokartonovou deskou bez otvoru. Tím se přeruší tah a vlhkost z koupelny začne kondenzovat na stěnách. Plíseň se objeví do několika týdnů, obvykle v rozích u stropu. Pokud už je šachta zazděná, nechte vyříznout otvor o velikosti alespoň 20 × 20 cm a osaďte ho mřížkou s nastavitelnými lamelami. Mřížka nesmí být ničím zakrytá, ani ručníkem, ani skříňkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Šachta se stoupačkami za zdí bývá v panelových i cihlových domech. Je to svislý prostor, kterým vedou rozvody, a zároveň jediná cesta, kudy se do bytu dostává vzduch z ostatních podlaží. Než začnete cokoli přestavovat, zjistěte, jestli šachta slouží jako instalační nebo větrací. Rozdíl je zásadní: instalační šachtu lze po domluvě se správcem objektu upravit, větrací šachtu nesmíte uzavřít nikdy. Revizní dvířka musí zůstat přístupná, i kdyby byla sebevíc na očích.<br>
<br>
<br>
<br>
Co před šachtu postavit a co raději ne Před šachtu se hodí nízká skříňka do výšky 60 cm, která nezakrývá větrací otvor. Skříňka musí být od stěny vzdálená alespoň 5 cm, aby vzduch mohl proudit. Vhodná je i otevřená police nebo stojan na ručníky. Naopak sem nepatří vestavěná skříň až ke stropu, vysoká lednice ani pračka. Tyto spotřebiče šachtu utěsní a navíc vibrují, což uvolňuje staré spáry. Vyhněte se i zrcadlu nalepenému přímo na šachtu, protože brání proudění vzduchu a při otřesech praská.<br>
<br>
<br>
<br>
Šachta se stoupačkami za zdí bývá v rodinných domech i bytových jádrech pozůstatkem původního rozvodu vody, topení nebo odpadu. Stoupačky v ní vedou svisle a často jsou to trubky, které nelze jen tak přeložit. Pokud se rozhodnete prostor před šachtou využít, musíte počítat s tím, že k nim musí být kdykoli přístup. Jakýkoli pevný nábytek nebo obklad, který je přikotvený a neodemknutelný, se při havárii mění v překážku, kterou je nutné bourat.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec zvažte, jestli šachtu vůbec zakrývat. Ponechaná otevřená šachta s mřížkou a čistým nátěrem bývá funkčnější i levnější. Pokud už musíte něco postavit, volte nízký a vzdušný nábytek, nikdy ne těžké a těsné konstrukce. Před každou změnou si ověřte, kudy šachta vede a k čemu slouží. Ušetříte si tím opravy, které se jinak vrátí při první zimě.