Co uvidíte na světlé desce a co vás na tmavé přestane bavit
Praktické pravidlo pro prostírání: polévka jde do hlubokého, hlavní chod do mělkého, dezert do malého mělkého nebo do misky. Příbor se klade vedle talíře, ne do něj. Sklenice patří vpravo nad příbor, ubrousek vlevo nebo na talíř. Kdo tohle dodrží, nemusí řešit žádné složité etikety.<br>
<br>
<br>
<br>
Průchod za opěradly se řeší ve chvíli, kdy rozměřujete jídelnu nebo posouváte stůl. Rozhoduje o tom, jestli se za židli vůbec vejdete, jestli se dá projít s plným talířem a jestli si při odchodu od stolu nerozbijete loket o zeď. Vyjděte z reálné postavy, ne z katalogového půdorysu. Změřte si šířku ramen a délku chodidla, pak teprve počítejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Společná mísa s přílohou nebo salátem patří do středu stolu jen tehdy, když se kolem vejdou lokty všech sedících. Pokud je stůl úzký, dejte mísu na kraj, odkud se podává, a ne přímo před někoho. Velké prkénko s chlebem nebo sýrem zabírá zbytečně mnoho místa – nakrájejte vše předem a servírujte na menším talíři. Láhev s vodou postavte na podlahu nebo na parapet, pokud není na stole místo, a do sklenic nalijte předem. Karafa vypadá hezky, ale na malém stole je to většinou zbytečná překážka.<br>
<br>
<br>
<br>
Lesklá světlá deska působí čistě, dokud se na ni nepodíváte ze šikmého úhlu. Tmavá deska působí elegantně, dokud na ni nedopadne přímé světlo. Rozhodnutí není o vkusu, ale o tom, jak jste ochotni se o kuchyňskou linku starat každý den. Prakticky vzato: na světlé desce je vidět každý drobek, na tmavé každý šmouh a otisk. Vyberte si podle toho, co vás bude štvát míň.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění jídelního koutu ovlivní i to, kudy se chodí do kuchyně. Pokud je kuchyně hned vedle, snažte se, aby cesta mezi sporákem a jídelním stolem nebyla křižována jinou frekventovanou trasou. Ideální je, když jídelní kout leží bokem od hlavního tahu. Prakticky to znamená: stůl dejte do rohu, který není na přímce mezi dvěřmi a dalším pokojem. Pokud to jinak nejde, použijte jako předěl nízkou komodu nebo polici, která oddělí jídelní zónu, ale nechá průchod volný. Nábytek do výšky pasu nebrání rozhledu a prostor nepůsobí stísněně.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozumný kompromis je pult, který se dá rozložit na jídelní desku, nebo sklopná deska u stěny. Před koupí si změřte, kolik místa zbude na průchod mezi pultem a postelí. Nechte alespoň 60 cm, jinak se budete neustále vyhýbat. A pamatujte, že pult nešetří jen místo, ale i možnosti. Čím univerzálnější má být, tím pečlivěji je potřeba vybrat židli a doplňky.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete přesouvat stůl, rozdělte pokoj na dvě zóny: průchozí pruh a jídelní část. Průchozí pruh by měl být co nejrovnější a bez překážek. Jídelní kout patří do rohu nebo k oknu, ne doprostřed cesty. Typická chyba je postavit stůl kolmo ke stěně, kterou lidé procházejí. Vznikne bariéra. Lepší je stůl přisunout delší stranou ke zdi a židle vytahovat jen tehdy, když se u něj sedí. Ušetříte tak klidně půl metru šířky.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak vybrat stůl a židle do úzkého prostoru Kulatý stůl vypadá vzdušněji, ale v průchozím pokoji je často horší než obdélníkový. Kolem kulatého stolu se sice dá obcházet, ale zabírá víc místa do stran. Obdélníkový nebo oválný stůl přitisknutý k delší stěně nechá průchod volný. Židle volte lehké, ideálně skládací nebo takové, které se dají zasunout pod stůl. Pokud máte židle s vysokými opěradly, budou opticky i fyzicky překážet. Čím nižší profil, tím lépe. Také se vyhněte židlím, které mají široké nohy do stran. Často se zaseknou o protější stěnu nebo o nohy stolu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je počítat jen s židlí zasunutou pod stůl. Jenže při jídle se židle vysouvá a opěradlo se dostává dozadu. Další chyba je ignorovat radiátor, který ubere deset až patnáct centimetrů. A třetí je zapomenout na otevírání dveří nebo skříně, které se do průchodu postaví právě ve chvíli, kdy už sedíte. Vyzkoušejte to tak, že si vezmete nejvyššího člena domácnosti a necháte ho si sednout a vstát. Teprve pak věřte číslům.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si průchod projděte sám, ne jen s metrem. Postavte se za židli, položte ruku na opěradlo a zkuste se posadit bez přešlapování. Pokud musíte našlapovat našikmo nebo se opírat o zeď, je místa málo. Dobrý průchod poznáte podle toho, že si ho při běžném dni vůbec nevšimnete.<br>
<br>
<br>
<br>
Když je prostor menší, než potřebujete, máte tři možnosti. První je zvolit židle bez opěradel nebo s nízkým opěradlem, které se vejdou do 55 cm. Druhá je posunout stůl ke stěně a nechat volný průchod jen na jedné straně. Třetí je použít lavici místo židlí, protože se podsouvá kolmo dolů a nepotřebuje tolik místa za sebou. Lavice ale vyžaduje pevný sedák a dostatečnou hloubku, jinak se u ní sedí špatně.





