Co se stane, když zanedbáte hygienu kurníku a jak to napravit
Čtvrtým, méně známým signálem, je vzdálenost mezi stydkými kostmi. Tuto metodu používají zkušení chovatelé. U mladé nosnice, která ještě nesnáší nebo snáší krátce, jsou stydké kosti u řitního otvoru těsně u sebe, s rozestupem maximálně na jeden prst. Jak slepice dospívá a snáší, tento prostor se postupně rozšiřuje. U slepice v plné snášce by měly být rozestup na dva prsty a u starších kusů je možné mezi stydké kosti vměstnat i tři prsty. Dejte si ale pozor, abyste slepici při tomto vyšetření nezranili – pokud se brání, nechte to raději být a pokračujte s vizuální kontrolou.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se podíváte na hřeben, oči a „nalezená" vejce Třetím vodítkem je hřeben a laloky, tedy kožní výrůstky na hlavě. U mladých nosnic, které začaly snášet nebo snášejí teprve krátkou dobu, jsou hřeben i laloky sytě červené, na omak měkké a pružné. S postupujícím věkem se barva stává méně výraznou, hřeben ztrácí pružnost a může vypadat poněkud svraštělý. U starých slepic nad tři roky bývá hřeben bledší, někdy s modrými nebo bílými skvrnami, a laloky jsou větší a ochablé. Tento znak je ale silně ovlivněn aktuálním zdravotním stavem a ročním obdobím – v zimě mají slepice přirozeně bledší hřeben.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější volbou je betonová mazanina s mírným spádem ke dveřím. Beton nevsakuje moč, snadno se smete hadicí a nepodléhá hlodavcům. Před litím odstraňte ornici, udusejte štěrk a teprve pak nalijte vrstvu alespoň pět centimetrů. Nezapomeňte na spád asi dva centimetry na metr, aby voda při mytí stékala ven. Pokud betonovat nechcete, použijte hutněný štěrk s jemnou frakcí – je levnější, ale hůře se udržuje a časem se může promíchat s podestýlkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na krmné žlaby a automatická krmítka. Stačí, když se do nich dostane trus z hrabání nebo zobáků, a během pár hodin se bakterie namnoží. Žlaby proto umisťujte do výšky hrudníku slepic nebo na podstavec, který zabrání vhrabávání podestýlky. Po každém doplnění krmiva zkontrolujte, zda v něm nejsou vlhká místa či zbytky starého zrní. Pokud slepice vybírají pouze určité části krmné směsi, hrozí nedostatek živin, ale i to je sekundární problém – tím hlavním je kontaminace. Měňte krmivo v žlabech alespoň jednou za tři dny, v létě ještě častěji.<br>
<br>
<br>
<br>
Mnohem účinnější je prevence v podobě fyzické bariéry, kterou kuna nedokáže překonat. Kurník by měl stát na betonovém základu nebo na ploše obložené pletivem, které je zaryté nejméně třicet centimetrů do země. Vrchní strana kurníku by měla být pokrytá pevným pletivem o hustotě dvou centimetrů, ne jen slabým drátem. Kuna je výborná lezkyně — pokud se k hornímu okraji dostane, snadno přeleze. Proto je dobré kurník zcela uzavřít, nejen ze stran.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte, že výběr plemene není jednorázové rozhodnutí. Jak se vaše zkušenosti rozšíří, můžete přidat další druhy, ale vždy mějte na paměti, že každé plemeno má jiné nároky na teplotu, prostor a krmení. Slepice se dožívají až 8 let, takže si dobře rozmyslete, zda chcete nosnice s krátkou produktivní dobou, nebo dvoupurposové plemeno, které po ukončení snášky využijete na maso. Dobrý chovatel vám poradí, ale hlavní je, abyste si svůj chov užili a nemuseli řešit zbytečné komplikace.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo a jiné materiály – na co si dát pozor Dřevěná podlaha působí přirozeně, ale bez správné úpravy je past. Slepice svým trusem a vlhkostí dřevo ničí, a pokud použijete surová prkna, během roku začnou hnít. Impregnujte je nátěrem určeným pro venkovní použití, ale počítejte s tím, že i tak budete muset podlahu každé dva roky ošetřit. Mnohem praktičtější je položit na dřevo pevnou plastovou rohož nebo pozinkovaný plech, který se dá vytáhnout a umýt. Vyhněte se OSB deskám – při kontaktu s vlhkostí bobtnají a uvolňují látky, které slepicím nesvědčí.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhou častou chybou je podcenění dveří a ventilačních otvorů. Kuna dokáže protáhnout tělo otvorem o průměru pouhých pěti centimetrů. Stačí, aby měla přístup do podstřeší nebo k zadní stěně, a za jednu noc prokousne dřevo či překližku. Nezpevňujte jen hlavní dveře — zkontrolujte celý obvod kurníku. Všechny škvíry širší než tři centimetry vyplňte plechem, ideálně pozinkovaným. Dbejte na to, aby byl plech přichycen z vnější strany, jinak ho kuna snadno odchlípne.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší mýtus: elektrický ohradník a pachové odpuzovače Mnoho chovatelů spoléhá na elektrické ohradníky a pachové odpuzovače, ale ty fungují jen krátkodobě. Kuna je inteligentní zvíře a rychle si zvykne na slabý elektrický impulz nebo na pachy, které se časem vytratí. Pokud už ohradník používáte, musí být neustále zapnutý a dobře uzemněný, ale ani poté se na něj nespoléhejte jako na jedinou ochranu. Pachové odpuzovače navíc kunu nevyženou z místa, kde už má hnízdo nebo zdroj potravy.