Co se stane, když úložný prostor ve valendě nevětráte
Využití je široké. Několik kapek na vlhkou pleť po koupeli poslouží jako pleťový olej, zejména u zralé nebo suché pleti. Přidáním do koupelové soli získáte jemný peeling i vůni. Vmasírovaný do pokožky po opalování zklidňuje zarudnutí. Pro vlasy funguje jako konečná úprava před fénováním, stačí dvě kapky na délky, nikdy ne na pokožku hlavy, jinak budou vlasy u kořínků mastné. Nepoužívejte ho ale na akutní vyrážky, otevřené rány ani na pleť se sklonem k tvorbě komedonů, protože těžší oleje je mohou zhoršit.<br>
<br>
<br>
<br>
Valenda s úložným prostorem je praktická, ale právě proto se v ní snadno usadí vlhkost a zatuchlina. Uzavřený prostor pod matrací nebo pod sedákem nemá přirozený pohyb vzduchu. Pokud ho necháte jen tak, vlhkost z povlečení, potu a okolního vzduchu se v něm hromadí a postupně napadá látky, dřevo i kovové součásti. Nejde o to prostor hermeticky utěsnit, ale zajistit, aby vzduch mohl proudit.<br>
<br>
<br>
<br>
Půdní vestavba láká levnějším prostorem a výhledem, ale vlhkost v podkroví je nejčastější důvod, proč se nový pokoj do roka stane neobyvatelným. Nejde přitom o vodu z deště, ale o vlhkost, kterou do konstrukce přinese sám provoz – vaření, sprchování, dýchání a sušení prádla. Teplý vzduch stoupá vzhůru, v podkroví se ochladí a na nejchladnějším místě, obvykle na štítu, v koutu u okna nebo pod hřebenem, zkondenzuje. Pokud se tato voda neodvede, nasákne izolace, dřevo začne černat a objeví se plíseň.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým krokem je rozhodnout, k čemu postel slouží. Jinou matraci potřebuje dítě do šesti let, jinou dospívající sportovec a jinou dospělý, který na loftu jen občas přespí. Pro děti je vhodná pěnová matrace se střední tuhostí, která dobře izoluje a nepropadá se. Pro dospělé, kteří potřebují oporu pro páteř, je lepší kombinace pružin a pěny nebo taštičkové pružiny. Pozor na příliš měkké matrace: v úzkém loži bez bočnic se v nich snadno stočíte do nepřirozené polohy.<br>
<br>
<br>
<br>
Malý balkon v paneláku nemusí znamenat, že se na něm nedá sedět, pěstovat bylinky nebo sušit prádlo. Často stačí přestat řešit, co tam chybí, a začít pracovat s tím, co tam je. Základem je změřit šířku, hloubku a výšku zábradlí, zjistit, kam dopadá slunce, a teprve pak cokoli kupovat. Bez měření skončí většina nápadů jako nevyužitá hromada věcí u dveří.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je koupit matraci jen podle tloušťky. Silná matrace není automaticky lepší. U patrové postele je důležitější poměr mezi tuhostí jádra a výškou. Pro děti a mladistvé stačí středně tuhá pěna, pro dospělé s vyšší hmotností je vhodnější jádro s vyšší hustotou nebo kombinace pěn. Příliš měkká matrace se v patrové posteli rychle opotřebuje, protože se do ní při každém pohybu tlačí hrany rámu.<br>
<br>
<br>
<br>
U patrové postele nejde jen o to, aby se matrace vešla do rámu. Rozhoduje výška bočnice, nosnost roštu a způsob, jakým se na lůžko leze. Špatně zvolená matrace se buď vyboulí nad rám, nebo naopak propadne a znehodnotí celou konstrukci. Proto je lepší začít měřením, ne výběrem materiálu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nosnost a rošt rozhodují víc než tloušťka Patrové postele mívají lehčí rošty než klasické postele. Laťkový rošt s většími rozestupy potřebuje matraci, která se nepropadá mezi latěmi. Pružinové matrace s tenkým potahem nebo paměťové pěny nižší hustoty se na řídkém roštu snadno vmáčknou a po čase vytvoří důlek. Naopak pevná pěna vyšší hustoty nebo matrace s tužším jádrem drží tvar lépe. Vždy si ověřte maximální zatížení, které výrobce postele uvádí – týká se jak rámu, tak roštu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec zkontrolujte, zda matrace sedí do rámu bez vůle. Vůle způsobuje posun a postupné poškození potahu. Těsné usazení naopak drží tvar a prodlužuje životnost. U patrové postele platí, že méně je někdy více: nižší a pevnější matrace vydrží víc než vysoká a měkká.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte také na větrání. Matrace v uzavřeném rámu bez odstupu od stěny zadržuje vlhkost a může plesnivět. Mezi matraci a rošt patří podložka, která zabrání klouzání, ale zároveň neblokuje proudění vzduchu. Otáčejte matraci alespoň dvakrát ročně, u pěnových i častěji, ať se tvar udrží rovnoměrně. Pokud se po pár měsících objeví zřetelný důlek, není chyba v matraci, ale ve špatně zvolené tuhosti nebo roštu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve změřte vnitřní rozměr rámu a tloušťku bočnice. U horního lůžka patrové postele bývá bočnice nízká, často jen pár centimetrů. Pokud pořídíte matraci vyšší, než je bočnice, bude se při otáčení vysouvat a hrozí pád. U spodního lůžka zase počítejte s tím, že příliš vysoká matrace znepříjemní usedání a vstávání. Změřte také vzdálenost mezi horní a spodní matrací – měla by zůstat alespoň taková, aby se člověk posadil bez narážení hlavou.