Co se stane, když topíte v kamnech každý den stejně
Při čištění se zaměřte i na rošty a popelník. Pokud je rošt zanesen popelem, nedostává se k hořícímu dřevu dostatek primárního vzduchu, hoření je neúplné a vzniká více škodlivin. Stejně důležité je udržovat v čistotě prostor pod roštem – nahromaděný popel může zablokovat ventilaci. Po každém vyčištění zkontrolujte stav šamotových desek; prasklina sice neznamená okamžitou havárii, ale snižuje životnost celého tělesa a může vést k přehřívání okolních stěn.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelné přikládání do kamen je základem rovnoměrného tepla, ale málokdo ví, že četnost závisí na typu kamen, druhu paliva a venkovní teplotě. Pokud přikládáte podle stejného schématu celou zimu, můžete plýtvat dřevem i teplem. Klíčem je sledovat, jak rychle palivo prohořívá, a podle toho upravit intervaly.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud už máte dřevo skladované delší dobu, věřte čichu. Suché dřevo voní po pryskyřici, případně po dřevě samotném. Čerstvě pokácené dřevo má pronikavější, zemitý a někdy až kovový zápach. Po dešti si dejte pozor na povrchovou vlhkost – i suché dřevo může po lijáku načerpat vodu do vrchní vrstvy. To se projeví na hmotnosti i na zvuku, ale po pár dnech v suchu se vše vrátí do normálu. Při nákupu proto vždy kontrolujte i dno hromady, ne jen vrchní vrstvu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud chcete dosáhnout stabilní teploty přes noc, naučte se regulovat přívod vzduchu. Před posledním přiložením nechte dřevo pořádně rozhořet, pak stáhněte primární vzduch na minimum a nechte kamna žhnout. Ráno budou uhlíky stále žhavé a stačí jen přiložit menší dávku. Tento postup prodlouží interval na 8 hodin i více.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte suché dřevo podle zvuku a hmotnosti Vezměte do ruky dva kusy stejné velikosti a porovnejte jejich hmotnost. Suché dřevo je znatelně lehčí, protože ztratilo vodu. Zvuk je také spolehlivým ukazatelem. Když udeříte dvěma suchými poleny o sebe, uslyšíte jasný, skoro kovový a čistý tón. Mokré dřevo vydává dutý, tlumený zvuk, jakoby bylo vnitřně prostoupené vlhkostí. Pokud máte možnost, zkuste zarazit do konce polena špičku nože – do suchého dřeva vnikne bez větší námahy, do vlhkého se dostanete jen s obtížemi a nůž zůstane zablokovaný.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší vliv na spotřebu má vlhkost dřeva. Čerstvě pokácené dřevo s obsahem vody přes 20 % hoří pomalu, produkuje dehet a do ovzduší uvolňuje místo tepla spíše vodní páru. Ideální je skladovat palivo nejméně dva roky pod přístřeškem s prouděním vzduchu. Před samotným topením si přineste dřevo do interiéru alespoň na den, aby se prohřálo na pokojovou teplotu – snížíte tím energetické ztráty při zapalování.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je skladování dřeva přímo v domě nebo v garáži bez větrání. Dřevo sice vypadá suché, ale v uzavřeném prostoru se vlhkost nemá kam odpařit, a tak se v něm udrží i po několika měsících. Stejně tak je chybou přikládat vlhké dřevo do kamen, která už hoří – místo tepla vzniká kouř, který zanáší komín a zvyšuje riziko požáru v sazích. Pokud si nejste jistí, zda je dřevo suché, nechte ho ještě měsíc odpočívat. Je lepší počkat a mít jistotu, než topit neefektivně a riskovat škody na komíně.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat správný okamžik pro přiložení Nejlepší indikátor je vrstva žhavých uhlíků na dně topeniště. Pokud zůstává souvislá vrstva o tloušťce alespoň 5 centimetrů, je čas přiložit. Když jsou uhlíky jen slabě prosvítající, přikládáte pozdě a teplota v místnosti začne klesat. Naopak při přikládání na příliš žhavé uhlíky riskujete nadměrné prohoření a rychlé vyhoření paliva.<br>
<br>
<br>
<br>
Když topíte dřevem, vlhkost rozhoduje o tom, jestli získáte teplo, nebo jen oblak kouře. Čerstvě nařezané dřevo mívá vlhkost kolem padesáti procent, zatímco suché dřevo by se mělo pohybovat pod dvaceti procenty. Bez vlhkoměru se ale obejdete – stačí použít smysly a trochu zkušeností. Nejdůležitější je nespěchat a dřevo si před nákupem vždy prohlédnout, případně poklepat na něj.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte suché dřevo podle ohně a kouře Nejlepší zkouškou je přiložit jeden kus do kamen a sledovat, co se děje. Suché dřevo začne hořet do půl minuty od přiložení, plamen je čistý, modrožlutý a bez kouře. Vlhké dřevo syčí, prská, plamen kolísá a kolem polena se tvoří bílý nebo šedý kouř, který stoupá vzhůru. Pokud se z komína valí hustý kouř i po rozhoření, je to jistá známka, že dřevo obsahuje víc než dvacet procent vody. Dalším vodítkem je kondenzace na skle kamen – pokud se na vnitřní straně tvoří kapičky vody nebo bílý povlak, který nejde setřít, topíte vlhkým dřevem.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je spoléhat se na barvu. Tmavší dřevo nemusí být suché, světlé dřevo nemusí být vlhké. Barva vypovídá spíš o stáří a druhu dřeva. Stejně nespolehlivé je i měření pouhým pohledem na kůru – mnoho prodejců upravuje povrch tak, aby dřevo vypadalo vysušené. Zkuste proto poleno rozštípnout nebo se podívat na čerstvý řez. Když je uvnitř dřevo tmavší než na povrchu a na dotek studené, není dostatečně vyschlé.