Co se stane, když pod postelí u rozkládací pohovky necháte peřiny?
Další možností je válendu posunout do rohu a dveře nechat volně. Musíte ale počítat s tím, že roh u dveří otevíraných dovnitř je mrtvý prostor. Křídlo potřebuje prostor, který se nedá nijak využít, a pokud tam válenda zasahuje, dveře se otevřou jen do poloviny. To je častá chyba při rekonstrukci – lidé kreslí nábytek do plánu, ale zapomenou na oblouk dveří.<br>
<br>
<br>
<br>
Uložení po použití je druhá polovina problému. Matrace potřebuje suché, větrané místo, kde není v kontaktu s podlahou. Ideální je svisle postavená u zdi, opřená o pevnou plochu, ne o radiátor. Nikdy ji nedávejte naplocho na zem do sklepa – vlhkost z betonu ji zničí. Pokud ji musíte nechat na místě, domluvte se předem, kde bude stát. Srolovaná matrace v obalu vydrží převoz, ale dlouhodobě se v ní drží vlhkost a vzniká plíseň. Před uložením ji nechte proschnout, ideálně den na suchém místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední věc, kterou rodiče často podceňují, je oblečení. Kluzké pyžamo z hladké látky usnadní dítěti klouzání po matraci i po zábraně. Bavlněné pyžamo s mírně drsnějším povrchem tření zvýší a pohyb k okraji zpomalí. Stejně tak pomáhá, když je dítě oblečené v jedné vrstvě a nepřehřívá se – přehřáté dítě se v noci zmítá a hledá chlad, čímž se dostává blíž k okraji. Když se dítě i přes všechna opatření v noci probudí a pláče, zkontrolujte, zda není zaklíněné mezi matrací a bočnicí, a teprve potom ho berte do náruče.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív je potřeba pochopit, co se pod sedákem vlastně pohybuje. U většiny rozkládacích pohovkek je tam pákový nebo nůžkový mechanismus, výztuhy, pružiny a někdy i rošty. Když do tohoto prostoru nacpete peřinu, při rozkládání se dostane mezi kovové části. Mechanismu to ztíží pohyb, plech se ohne, pružina povolí. Poznáte to tak, že pohovka začne vrzat, nejde dorazit do roviny nebo se sama sklápí. Oprava bývá dražší než pořízení nové úložné krabice.<br>
<br>
<br>
<br>
Přechodová lišta mezi podlahou a kobercem bývá jen pár milimetrů vysoká, ale postel na ní umístěná se začne chovat jinak, než výrobce zamýšlel. Nohy se neopírají o jednu rovinu, ale o dvě. I rozdíl tří milimetrů stačí, aby se váha rozložila nerovnoměrně a konstrukce začala pracovat. Zpočátku to poznáte jen podle tichého vrzání, později podle toho, že se postel při usednutí zakýve.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je cpát věci do prostoru násilím. Lidé si myslí, že když to tam vejde, je to v pořádku. Jenže i malý tlak na výztuhu může časem způsobit prasknutí. Další chyba je nechávat tam věci trvale, i když se pohovka používá jen jako sedačka. Mechanismus se pod tíhou deformuje i v klidu. A třetí chyba: ukládat tam oblečení v igelitových taškách. Tašky kloužou, dostanou se do kloubů a při rozkládání je roztrhne. Obsah se vysype a zablokuje pohyb.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozkládací pohovka má pod sedákem prostor, který přímo vybízí k odkládání věcí. Jenže právě tam končí deky, peřiny, zimní oblečení nebo krabice s dokumenty. Není to náhoda – prostor je velký, snadno dostupný a nikdo ho nevidí. Potíž je v tom, že tento prostor není sklad. Je to mechanika. Každý kus navíc ovlivňuje to, jak se pohovka rozkládá, jak drží a jak dlouho vydrží.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní a nejrychlejší řešení je těsnění spodní spáry. Změřte šířku křídla a tloušťku mezery mezi dveřmi a podlahou. Prohlédněte také, zda se dveře nezvedají při otevírání — u starších křídel se může mezera měnit. Podle toho vyberte samolepicí nebo přišroubovatelný práh. Samolepicí varianta je vhodná tam, kde se nesmí vrtat, ale na dlažbě nebo koberci drží hůř. Přišroubovaný práh vydrží déle, ale vyžaduje vruty a hmoždinky.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejlepší je prostor pod postelí u rozkládací pohovky nechat úplně prázdný. Pokud nutně potřebujete využít každý centimetr, použijte ploché látkové organizéry, které se připevní na rám a nezasahují do dráhy. Vždy ale platí, že co se hýbe, musí mít volný prostor. Před každým rozložením zkontrolujte, jestli nic nevyčnívá. A pokud se pohovka začne chovat jinak než dřív, první, co udělejte, je vyndat všechno z prostoru pod sedákem. Ve většině případů se tím problém vyřeší.<br>
<br>
<br>
<br>
Kam tedy s peřinami a co dělat, když už tam něco leží Pokud potřebujete uskladnit lůžkoviny, hledejte místo, které není v dráze mechanismu. Vhodné jsou uzavíratelné plastové boxy s víkem, které se vejdou pod sedák, ale nesmí přesahovat rám. Nikdy tam nedávejte nic, co se může sesunout nebo rozbalit – volná peřina je nejhorší varianta. Stejně tak tam nepatří nic těžkého, co by tlačilo na dno. Pokud už tam něco máte, vyndejte to a zkuste pohovku několikrát rozložit a složit. Poslouchejte, jestli něco drhne. Když ano, mechanismus je poškozený a je lepší zavolat servis.