Co se stane, když host přespí a nemá kam dát věci
Když se vztah rozpadne, neznamená to, že musí skončit navždy. Někdy stačí omezit kontakt na minimum a řešit jen to nutné. Jindy pomůže, když se jeden z vás přestane snažit „vyhrát" a začne se ptát, co je skutečně potřeba. Sourozenci nejsou povinni být nejlepší přátelé, ale mohou fungovat jako dva dospělí lidé, kteří spolu mluví slušně. To je někdy víc než velké usmíření.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud ani po těchto úpravách není v místnosti dost světla, přichází na řadu práce se světlem samotným. Nepoužívejte jednu centrální lampu na stropě, která vrhá stíny. Rozmístěte několik menších zdrojů podél stěn a do rohů, ideálně s teplým i neutrálním světlem. Bílé stěny a strop pak světlo rozptýlí do celého prostoru. Vyhněte se tmavým těžkým lampám a stínítkům, která světlo pohlcují. A nezapomeňte: denní světlo se dá podpořit i tím, že necháte dveře do světlejší chodby otevřené.<br>
<br>
<br>
<br>
Zrcadlo je nejúčinnější pomůcka, ale musí být umístěné správně. Postavte ho na stěnu kolmou k oknu nebo mírně šikmo tak, aby odráželo světlo z okna do tmavého koutu. Zrcadlo položené na podlaze nebo naopak příliš vysoko nemá téměř žádný efekt. Stejně funguje i lesklá deska stolu nebo skleněná výplň dveří. Pozor na přímý odraz slunce – může oslnit a v létě místnost přehřát.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zvládnout ranní a večerní prov<br>
<br>
<br>
<br>
U menších dětí je lepší variantou spát na karimatce na zemi vedle postele rodiče, ale karimatku polož tak, aby byla souběžně s postelí, ne kolmo. Ráno ji vytáhneš jedním tahem a postavíš za dveře. U starších dětí se vyplatí dát karimatku na skládací lehátko nebo na gauč, který se přes den používá. Spacák pak slouží jako deka, ne jako obal, a ráno ho stačí složit na polštář.<br>
<br>
<br>
<br>
Další chyba je dávat hostovi věci dočasně na různá místa. Taška v předsíni, kartáček v koupelně, ručník v ložnici. Host pak celý pobyt běhá po bytě a hledá. Všechno, co potřebuje denně, má být na jednom místě nebo na dvou jasně daných místech. Zbytek věcí může zůstat v tašce a ta na jednom určeném místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Před spaním je dobré zkontrolovat, jestli host má přístup k vodě, nabíječce a světlu. Tyto maličkosti rozhodují o tom, jestli se dobře vyspí. Když host ví, kam si dát věci a kde si ráno vyčistí zuby, nemusí se ptát a vy nemusíte vstávat dřív, abyste mu všechno ukazovali. Přespávání pak proběhne klidně a bez napětí.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je ukázat koupelnu jednou a rychle. Host si nezapamatuje, která skříňka je volná a kam se odkládá mokrý ručník. Lepší je projít to s ním krátce a klidně. Řekněte konkrétně: tady máš poličku, sem si dej kartáček, ručník věšej na tento háček. Ušetříte si dotazy i hledání.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív je potřeba určit jedno místo, které host může používat celý pobyt. Nemusí to být celá skříň. Stačí jedna police, jedna zásuvka nebo prostor na nočním stolku. Když host dostane jasně vymezený prostor, přestane se ptát, kam si může dát kartáček a ručník, a přestane se bát, že něco poplete. Věci, které host používá každý den, patří na jedno místo, ne do tašky. Taška se pak dá zastrčit pod postel nebo do rohu.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupelna rozhoduje o tom, jestli se host cítí jako doma V koupelně je největší riziko chaosu. Ručník pověsit na věšák, který je volný a označený, ideálně jinou barvou, než mají ručníky domácích. Kartáček postavit do kelímku nebo na stojánek stranou od ostatních. Kosmetiku a léky dát na tác nebo do malé krabice, kterou host uvidí na první pohled. Nikdy nedávejte hostův ručník přes ostatní ručníky na topení. Vzniká z toho mokrý zmatek a nikdo neví, co je čí.<br>
<br>
<br>
<br>
Přespávání kamarádů vypadá jednoduše, dokud host nestojí ve dveřích s taškou, kartáčkem a ručníkem a nikdo neví, kam s tím. Většina domácností má postel nebo rozkládací gauč, ale prostor pro osobní věci řeší až na poslední chvíli. Právě tam vzniká zmatek, hledání a nepříjemné pocity na obou stranách.