Co se stane, když bylinky sklidíte ve správný čas
Po sklizni bylinky co nejrychleji zpracujte. Pokud je nesušíte okamžitě, vložte je na několik hodin do lednice ve vlhké utěrce, ale ne déle než jeden den. Při sušení je rozhodující teplota — nikdy nepřekračujte čtyřicet stupňů Celsia, jinak se těkavé látky zničí. Sušte ve stínu, na suchém a vzdušném místě, případně v sušičce na nejnižší stupeň. Takto ošetřené bylinky si uchovají barvu i vůni a vy z nich dostanete maximum chuti po celou zimu.<br>
<br>
<br>
<br>
Při předpěstování se vyvarujte časté chyby: přílišné zálivky a přehnojení. Přemokřený substrát způsobuje hnilobu kořenů a padání klíčních rostlin. Rostliny před výsadbou na záhon otužujte – postupně je na týden vystavte venkovnímu vzduchu, aby si zvykly na slunce a vítr. Přímý výsev zase neuspěchejte. Půda by měla být prohřátá alespoň na deset stupňů, jinak semena hnijí. Sledujte předpověď počasí a výsev naplánujte na období, kdy už nehrozí silné mrazíky.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je sklizeň za deště nebo brzy ráno, kdy jsou listy plné vody. Takové bylinky špatně schnou, rychleji plesniví a jejich aroma je „rozředěné". Stejně problematické je sklízet v poledním úpalu; éterické oleje se částečně odpařují, a přestože vůně ve vzduchu působí silně, v listech jí zůstává méně. Pro dosažení maxima chuti proto počítejte s tím, že nejlepší sklizeň probíhá mezi devátou a jedenáctou hodinou dopolední.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: hnojte výrazně méně, než jste zvyklí v létě. Ideální je použít poloviční, klidně i čtvrtinovou dávku tekutého hnojiva, a to v intervalu jednou za tři až čtyři týdny. Pokud používáte hnojivo v tyčinkách nebo granulích, zapomeňte na ně. V chladnějším a kratším dni se rozkládají pomalu a živiny se v substrátu hromadí. To vede k zasolení půdy, které bylinky nesnášejí. Kořeny pak nemohou přijímat vodu a rostlina začne opadat, i když ji zaléváte pravidelně.<br>
<br>
<br>
<br>
Naopak listové bylinky, které aktivně rostou po celý rok, ocení mírné přihnojení. Kromě petržele a pažitky sem patří i meduňka, libeček nebo koriandr. Sledujte ale jejich stav. Pokud mají tmavě zelené listy a kompaktní růst, žádné hnojivo nepotřebují. Žluté a světlé listy jsou signálem spíš nedostatku světla nebo přemokření. Než sáhnete po hnojivu, zkuste rostlinu přemístit na světlejší místo a omezte zálivku. Teprve pokud se do dvou týdnů nic nezmění, můžete začít s poloviční dávkou tekutého hnojiva.<br>
<br>
<br>
<br>
Když je hnojení horší než žádné Největší chyba, kterou v zimě uděláte, je hnojit rostliny, které zrovna procházejí přirozenou stagnací. Týká se to hlavně rozmarýnu, šalvěje, tymiánu a oregana. Tyto středomořské bylinky v zimě zpomalí růst a potřebují spíš sucho a chlad než živiny. Pokud je budete přihnojovat, vyženou nové výhonky, které budou měkké, vytáhlé a bez vůně. Navíc se stanou snadným terčem pro plísně. U těchto druhů je lepší hnojení úplně vynechat a soustředit se na to, aby substrát mezi zálivkami proschl.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo: řežte těsně nad párem listů, odkud se pak rostlina rozdělí na dva nové výhony. Nikdy nenechávejte holý pahýl bez listů, protože z něj nový růst obvykle nevyraší. U mladých rostlin stačí zaštípnout vrcholky prsty, u starších použijte ostré nůžky. Řez provádějte pod úhlem, těsně nad listovým uzlem. Pokud je rostlina už silně dřevnatá a holá, hluboký řez do starého dřeva nemusí přinést očekávaný efekt – je lepší rostlinu postupně zmlazovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Chuť bylinek se během dne i v průběhu vegetace výrazně mění. Pokud chcete z máty, bazalky nebo oregana dostat maximum aroma, musíte sklízet v momentě, kdy je v listech nejvyšší koncentrace silic. Tím okamžikem je obvykle suché dopoledne, krátce po zaschnutí rosy. Rostliny tehdy nejsou vystresované teplem, ale zároveň už nejsou přemokřené, což je klíčové pro další zpracování.<br>
<br>
<br>
<br>
Závěrem si řekněte, že zimní hnojení není povinnost, ale nástroj. Používejte ho jen tam, kde rostliny skutečně rostou. Pro jistotu si hnojivo nařeďte o něco víc, než je uvedeno na obalu, a raději přihnojujte méně často. Pokud si nejste jistí, vynechejte to úplně. Bylinky v květináči přežijí zimu spíš bez živin než s přebytkem. Klíčem k úspěchu je pozorovat rostliny a reagovat na jejich skutečnou potřebu, ne se slepě držet kalendáře.<br>
<br>
<br>
<br>
U některých bylinek můžete zvolit obě metody, ale s ohledem na podmínky. Petržel, pažitka nebo libeček dobře snášejí předpěstování, ale pokud máte možnost je vysít přímo, klidně to udělejte. Tyto druhy klíčí pomalu, proto je vhodné je před výsevem namočit na několik hodin do vlažné vody. Při přímém výsevu počítejte s tím, že vzcházení může trvat až tři týdny. Pokud se rozhodnete pro předpěstování, vysévejte je už v únoru nebo březnu.