Co rozhoduje o životnosti nátěru kamene žáruvzdornou barvou?
Samotný proces akumulace je otázkou načasování. Vytápějte intenzivněji v době, kdy je venkovní teplota nejvyšší (obvykle odpoledne), a na noc teplotu snižte. Ideální je krbová kamna s výměníkem nebo podlahové topení v masivní desce – ty dokážou předat zdivu velké množství tepla za relativně krátkou dobu. Pokud topíte radiátory, umístěte je tak, aby jejich teplo směřovalo na vnitřní stěny, ne do prostoru. Vyvarujte se zakrytí radiátorů nábytkem – tím teplo nemá šanci dorazit do zdiva.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat suché dřevo a proč je vlhkost nepřítel Nejdůležitější vlastností palivového dřeva je vlhkost. Čerstvě pokácené dřevo mívá 50–60 % vody, zatímco správně vysušené by mělo mít méně než 20 %. Vlhké dřevo špatně hoří, hodně kouří a místo tepla produkuje vodní páru. Navíc se v něm usazuje kreozot, což je hlavní příčina požárů komínů. Suché dřevo poznáte podle zvuku – dvě polena o sebe udeříte a uslyšíte ostrý, téměř kovový klep. U čerstvého dřeva je zvuk tlumený.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotné čištění začněte od shora. Otevřete sopouch (komínový otvor) na střeše a spusťte do průduchu kartáč na laně se závažím. Kartáčem pohybujte plynule nahoru a dolů, aby se saze uvolnily z celého obvodu. Pracujte systematicky a vždy jen v délce, kterou bezpečně ovládáte. Pokud narazíte na tuhou překážku, okamžitě přestaňte a nepokoušejte se ji prorazit násilím. Mohlo by dojít k poškození komínové vložky.<br>
<br>
<br>
<br>
Po vyčištění hlavního průduchu sestupte dolů a otevřete dvířka pro vymetání (pokud jsou). Vyčistěte i kouřovod (potrubí od kamen) a dbejte na to, aby se všechny uvolněné saze dostaly do připravené nádoby. Nakonec kompletně vyberte saze z ohniště i z dvířek. Většina sazí by měla být suchá a prášková. Pokud najdete mokré nebo dehtovité usazeniny, znamená to, že je stav komína závažnější a vyžaduje odborný zásah.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete: Zkontrolujte stav komína a připravte si náčiní Nejdříve si prohlédněte komín zvenčí i zevnitř. Pokud si nejste jisti jeho stavem, zejména u starších či poškozených konstrukcí, pozvěte kominíka. Pro běžné vymetání sazí budete potřebovat sadu kartáčů na komín (ocelový nebo nylonový kartáč na teleskopické tyči), pevný provaz, závaží, ochranné brýle, rukavice a respirátor. Dále si připravte nehořlavou nádobu na saze, smeták a lopatku, a ideálně také vysavač s jemným filtrem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelné odstraňování sazí z komína není jen otázkou úklidu, ale především bezpečnosti. Usazeniny v komínovém průduchu totiž mohou vznítit a způsobit požár. Pokud se rozhodnete čistit komín svépomocí, musíte vědět, kdy je to možné a jak postupovat tak, abyste neohrozili sebe ani dům. Tento postup je určen pro běžnou údržbu, nikoli pro odstraňování dehtu nebo pevných překážek.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si osvojte jednoduchý zvyk: po přiložení vždy na chvíli otevřete primární vzduch, a až když se oheň rozhoří, vraťte regulátor do původní polohy. Tím se vyhnete situaci, kdy se do topeniště dostane příliš mnoho vzduchu najednou a přetopíte. Pravidelným seřizováním podle aktuálního stavu ohně dosáhnete toho, že kamna budou pracovat efektivně, sklo zůstane čisté a komín vydrží déle bez nutnosti čištění.<br>
<br>
<br>
<br>
Při kontrole odlupující se kůry se zaměřte na to, co je pod ní. Zdravě suché dřevo má pod kůrou čistý, suchý povrch, který nebarví prsty do hněda ani nezanechává mokré stopy. Pokud pod kůrou najdete dřevokazné houby, prášek nebo malé otvory, dřevo je sice suché, ale zároveň už začalo podléhat hnilobě – takovému dřevu se vyhněte, protože má nízkou výhřevnost a nepříjemně voní. Kůra samotná by měla být křehká a lámat se mezi prsty, ne pružná a vláčná.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postupovat při zapalování a následné regulaci Při zapalování otevřete primární i sekundární přívod vzduchu naplno. Tím zajistíte rychlý rozhoř a dosažení provozní teploty, obvykle mezi 300 a 500 °C. V této fázi nešetřete vzduchem – studený tah a nedostatek kyslíku vede k nedokonalému spalování a kouři. Po 10 až 15 minutách, když je oheň stabilní a dřevo hoří plameny, začněte ubírat primární vzduch. Snižujte ho postupně, po malých krocích, a sledujte, jak se oheň chová. Plamen by měl být živý, světlý a bez kouře.<br>
<br>
<br>
<br>
U suchého dřeva je barva odkrytého dřeva pod odlupující se kůrou matná, našedlá až žlutobílá, někdy s lehce hnědým nádechem. Čerstvé dřevo má naopak živý, lesklý povrch, často s viditelnými kapkami pryskyřice u jehličnanů. Pokud kůra odpadává a pod ní vidíte dřevo, které je stále vlhké, tmavé nebo dokonce s nazelenalými skvrnami, znamená to, že dřevo vysychalo jen povrchově, ale uvnitř si drží vodu. To je typický případ, kdy někdo skladuje polena v hustém stohu bez proudění vzduchu – kůra na povrchu seschne rychleji než samotné dřevo.