Co prozradí voda a světlo o stáří vajec
Při návrhu výběhu myslete na to, že slepice potřebují nejen trávu, ale i místo pro popelení. Vytvořte jim suchou hlinitou plochu, případně vyhloubenou jámu, kterou naplníte pískem a dřevěným popelem. Do výběhu také umístěte stínidlo – třeba starý baldachýn – a kbelík s vodou, který budete v létě měnit alespoň dvakrát denně. Bez stálého přístupu k vodě slepice přestanou snášet a jejich zdraví se rychle zhorší.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejspolehlivější ochranou je pevná konstrukce. Kurník by měl mít pevné dno, ideálně betonové, nebo být obehnán pletivem zapuštěným do země. Kuna totiž umí hrabat a může se dostat do kurníku i pod plotem. Použijte pletivo s malými oky, které kuna neprohlodne, a spojte jednotlivé díly pevně. Všechny otvory, větrací průduchy a okna by měly být opatřeny pletivem z vnitřní strany. Nezapomeňte také na dveře – ty by měly být pevné a dobře těsnit. Pokud máte jen dřevěnou konstrukci, zkontrolujte, zda se desky nikde nekroutí a nevytvářejí mezery.<br>
<br>
<br>
<br>
Významnou roli hraje pravidelná kontrola okolí. Odstraňte z blízkosti kurníku hromady dřeva, kamení či jiné úkryty, kde by kuna mohla hnízdit. Také udržujte okolí posekané a přehledné. Kuna se pohybuje tiše a ráda se schovává. Pokud jí znemožníte úkryt, je menší pravděpodobnost, že se v okolí zdrží. Další praktickou pomocí je chov kohouta. Kohout je ostražitý a dokáže slepice varovat před nebezpečím. I když sám kunu neodežene, včasný poplach může slepicím dát šanci schovat se do bezpečí kurníku.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je správný rozměr na jednoho ptáka. Pro běžná plemena počítejte s minimálně 0,5 m2 podlahové plochy v kurníku a 4 m2 ve výběhu na jednu slepici. Když to podceníte, vznikne přelidnění, které vede ke klování, stresu a nemocem. Výšku kurníku navrhněte alespoň 80 cm u vchodu a 60 cm u hřadů, abyste se k ptákům pohodlně dostali při čištění. Hřady umístěte ve dvou úrovních s odsazením, ale vždy tak, aby trus z horních nepadal na ty pod nimi.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud už kuna do kurníku pronikla, je nutné rychle odstranit všechny možnosti dalšího vstupu. Kuna se vrací do míst, kde našla potravu. Po útoku proto kurník důkladně vyčistěte a opravte. Kromě opravy je vhodné posílit zabezpečení ještě jedním okruhem pletiva, případně zpevnit dveře. Nezapomínejte ani na to, že kuna dokáže vyskočit i do výšky přes metr a skákat po střechách. Proto je třeba zabezpečit i střechu, zejména pokud má kurník volný výběh s přístupem ze stromů či plotu.<br>
<br>
<br>
<br>
Závěrem: zabezpečení kurníku před kunou vyžaduje kombinaci pevné konstrukce, pravidelných prohlídek a rozumné kombinace odpuzovacích metod. To, co funguje u souseda, nemusí fungovat u vás, protože každý pozemek je jiný. Nejsnazší cestou je investovat čas do preventivních opatření předem, než do oprav po útoku. A pokud si nejste jistí, zkuste si představit, kudy by se kuna mohla dostat – a tuto cestu jí co nejdříve uzavřete.<br>
<br>
<br>
<br>
Dřevo versus OSB desky: co skutečně vydrží? Masivní dřevo, ideálně smrk nebo borovice, je prověřenou volbou. Dobře drží teplo, snese mechanické poškození a při správné konstrukci vám vydrží desítky let. Pozor ale na hoblovaná prkna – jejich hladký povrch sice krásně vypadá, ale bez dodatečné povrchové úpravy rychle nasákne vlhkost. Vyžadujte proto dřevo impregnované tlakově nebo alespoň natřené lazurou proti vlhkosti a hmyzu. Zásadní je také spárování – každá mezera, kterou necháte, se stane vstupní branou pro průvan a predátory.<br>
<br>
<br>
<br>
Jaké metody skutečně fungují a kde nachytáte sami sebe? Častou chybou je spoléhat se pouze na elektronické odpuzovače. Tyto přístroje mohou fungovat krátkodobě, ale kuna si na zvuk či světlo zvykne a vrátí se. Stejně tak pachy, jako je naftalín nebo chlór, jsou jen dočasným řešením. Mnohem důležitější je udělat kurník pro kunu nedostupným. Další osvědčenou metodou je použití světla s pohybovým čidlem. Kuna je noční zvíře, a pokud se v noci náhle rozsvítí, může se polekat. Ale opět – pokud je hladová a ví, že uvnitř jsou slepice, může se vrátit i přes světlo. Proto světlo vnímejte jako doplněk, ne jako hlavní obranu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kurník bez elektřiny neznamená, že musí mít uvnitř dusno a vlhko. Naopak, správně navržené větrací štěrbiny dokážou zajistit výměnu vzduchu i bez jakéhokoli ventilátoru. Klíčem je využít přirozeného pohybu vzduchu, který vzniká rozdílem teplot a tlaku mezi interiérem a exteriérem. Pokud štěrbiny umístíte správně, vzduch bude proudit i za bezvětří, a to díky tomu, že teplý vlhký vzduch stoupá vzhůru a je vytlačován ven chladnějším čerstvým vzduchem přicházejícím zespodu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na častý omyl: vejce nemusí být zkažené, i když plave. Může být pouze staré, ale stále vhodné k tepelnému zpracování, například do těsta nebo na dlouhé vaření. Pokud ale plave svisle a při protřepání cítíte, že se obsah volně pohybuje, je téměř jistě zkažené. Další spolehlivou metodou je prosvícení. V temné místnosti přiložte vejce k silné žárovce nebo baterce. U čerstvého vejce bude žloutek zřetelně ohraničený, umístěný uprostřed a obklopený hustým bílkem. U starších vajec se žloutek posune ke skořápce a vzduchová komora je vidět jako tmavá skvrna.