Co prozradí suché dřevo, když nemáte vlhkoměr
Nejčastější chybou je přikládat na vyhasínající uhlíky nová polena. Tím se proces hoření přeruší a vy znovu spalujete dřevo ve fázi, kdy už není dostatečně rozhořelé. Místo toho přikládejte v okamžiku, kdy je vrstva žhavého uhlí souvislá a má asi tři až pět centimetrů. Nové poleno položte na uhlíky, ale ne na střed, spíš k zadní stěně kamen, aby se postupně ohřívalo a začalo hořet samo. Po přiložení nechte klapky na chvíli otevřené, aby se dřevo chytlo, a pak je zase stáhněte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je používání čerstvého nebo vlhkého dřeva. Vlhkost nad 20 % prodlužuje fázi vysoušení, snižuje teplotu hoření a způsobuje kondenzaci dehtu v komíně. Správně vyschlé dřevo (skladované alespoň dva roky pod přístřeškem) poznáte podle prasklin na čelech a podle suchého zvuku při poklepání. Při přikládání nikdy neplňte ohniště až po okraj – mezi kusy musí zůstat mezery pro proudění vzduchu. Příliš těsné naskládání dřeva udusí oheň a vytvoří hustý kouř.<br>
<br>
<br>
<br>
Suché dřevo poznáte také podle toho, jak hoří. Ale to je zpětná kontrola, ne řešení při nákupu. Pokud už hoří špatně – syčí, praská a dělá hodně kouře, je v něm voda. Správně vyschlé poleno chytí oheň do půl minuty a hoří plamenem, který je čistý a bez bílého kouře. Při nákupu se proto vždy vydejte do skladu osobně, poklepejte na polena, porovnejte hmotnost a nenechte se zlákat sliby prodejce. Když si nejste jistí, kupte menší množství a vyzkoušejte ho doma. Tím se vyhnete zbytečným ztrátám a zajistíte, že váš kotel nebo kamna dostanou palivo, které jim svědčí.<br>
<br>
<br>
<br>
Když se dřevo chová jako houba Podívejte se na kůru a praskliny. Suché dřevo má odlupující se kůru, která často opadává sama, a na čele polena se objevují trhliny, které se šíří od středu ke kraji. Čerstvé dřevo má kůru pevně přilnutou a povrch je hladký, bez prasklin. Pokud je kůra ještě vlhká a pod ní najdete tmavé skvrny, je to jasný signál, že dřevo vyschlo jen povrchově.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktická rada: při přikládání vždy nechte nejprve dřevo rozhořet, a teprve poté omezte přívod vzduchu. Častou chybou je přikládat na žhavé uhlíky a hned zavřít klapku – tím dojde k nedokonalému spalování a vzniku dehtu. Místo toho počkejte, až plamen stabilně hoří, a pak postupně snižujte přívod vzduchu na minimum, při kterém plamen nehasne. Tento postup vám pomůže vytěžit z dřeva maximum tepla a zároveň ochráníte komín před zanášením.<br>
<br>
<br>
<br>
Po zkušenostech s vlastními kamny zjistíte, že celonoční hoření je spíše o trpělivosti než o technice. Nečekejte, že první pokus vyjde dokonale. Sledujte, jak se vaše kamna chovají při různém nastavení klapek a jaký typ dřeva vám vyhovuje nejlépe. Listnaté dřevo, jako buk, dub nebo habr, má vyšší výhřevnost a hoří déle než jehličnany, které hoří rychle a hodně jiskří. Směs tvrdého a měkkého dřeva může být dobrým kompromisem – tvrdé udrží žár, měkké zase pomůže rychlému rozhoření.<br>
<br>
<br>
<br>
Proč plamen žloutne a kdy se tvoří saze Plamen, který vidíte, je vlastně hořící směs těchto plynů. Žlutá barva pochází od zářících částic sazí, které se v plameni zahřejí na vysokou teplotu. Modré oblasti plamene znamenají dokonalejší spalování s vyšší teplotou a menším množstvím sazí. Pokud je plamen dlouhý, žlutý a kouří, znamená to nedostatek kyslíku – typická chyba při přikládání příliš velkých kusů dřeva, které uhasí oheň, nebo při zavřeném přívodu vzduchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete topit, zkontrolujte vlhkost dřeva. Čerstvě nařezané nebo špatně proschlé dřevo má vlhkost přes 20 procent a jeho spalováním se velká část energie spotřebuje na odpařování vody. Takový oheň nejenže špatně hoří, ale navíc zanáší sklo a komín. Dobře proschlé dřevo by mělo mít vlhkost mezi 12 a 15 procenty. Pokud si nejste jistí, použijte vlhkoměr, případně si všimněte zvuku při poklepu – suché dřevo zní dutě a tvrdě.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete topit, vyplatí se ověřit, jestli je dřevo opravdu suché. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje často přes 50 % vody, a takové palivo špatně hoří, kouří a zanáší komín. Měření vlhkosti vlhkoměrem je nejpřesnější, ale když ho zrovna nemáte po ruce, existují spolehlivé fyzické známky, které napoví, zda je dřevo připravené.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete přikládat do kamen, rozhoduje o kvalitě spalování především vlhkost dřeva. Čerstvě pokácený kmen obsahuje klidně polovinu vody, a než se dostane na hodnoty pod dvacet procent, uplyne dlouhá doba. Mnozí si myslí, že pár měsíců na slunci stačí, ale skutečnost je jiná. Pokud chcete opravdu suché dřevo, které neprská, netvoří saze a dobře hoří, musíte počítat s minimálně dvěma roky, u tvrdých dřevin často i déle. Je to běh na dlouhou trať, ale výsledek poznáte hned v kamnech.