Co dodać do krmení, aby slepice zvládly zimu bez ztráty snášky?
Suchá podestýlka je základem zdravého chovu. Vlhká sláma nebo hobliny se snadno slepí, začnou hnít a uvolňovat čpavek. Ten dráždí dýchací cesty slepic, zvyšuje riziko nemocí a přitahuje roztoče. Častou příčinou vlhkosti přitom není jen počasí, ale i nevhodně zvolený materiál. Pokud chcete stabilně suchý kurník, vyplatí se sáhnout po kombinaci savé podestýlky a vápna. Nejedná se o žádnou novinku, ale o osvědčený postup z dob, kdy chovatelé spoléhali na přírodní materiály.<br>
<br>
<br>
<br>
Velikost štěrbin odvoďte od počtu slepic. Pro malý kurník o šesti až osmi slepicích postačí celková plocha přívodních štěrbin kolem 0,1 metru čtverečního. Odvodní otvory by měly být o třetinu větší. Pokud chováte více kusů, přepočítejte plochu na každou slepici – zhruba 0,015 metru čtverečního na kus. Štěrbiny nemusí být jen úzké pruhy; praktické jsou i kruhové otvory zakryté jemným pletivem nebo posuvné klapky, které umožní regulaci průtoku podle ročního období.<br>
<br>
<br>
<br>
Stáří slepice se nepozná jen podle snášky nebo podle hřebínku. Nejspolehlivější vodítko nabízí pohyb a chůze. Čím je nosnice starší, tím více se mění její držení těla, klouby i svalstvo. Pokud chcete odhadnout věk slepice bez papírů, stačí ji pozorovat při běžném pohybu po výběhu. Než začnete hodnotit, nechte ji v klidu rozchodit – slepice, která zrovna vstala z hnízda, se pohybuje jinak než po pěti minutách pohybu.<br>
<br>
<br>
<br>
Obnova vrstvy závisí na počtu slepic a velikosti kurníku. Pokud cítíte čpavek nebo je podestýlka na povrchu mokrá, je čas přidat další tenkou vrstvu vápna a čerstvou slámu. Většinou postačí jednou za měsíc. Při běžném úklidu, který byste měli dělat každý týden, odstraňte hlavně vlhká místa kolem napáječky a pod hřady. Tato ohniska mají největší podíl na šíření vlhkosti a plísní. Nezapomeňte také na pravidelné větrání, protože i sebelepší podestýlka nenahradí průvan.<br>
<br>
<br>
<br>
Při realizaci dávejte pozor na dvě časté chyby. První je umístění štěrbin pouze na jednu stěnu – vzduch se pak nehýbe a uvnitř se drží vlhkost. Druhou chybou je příliš velká štěrbina bez možnosti regulace, která v zimě způsobí prudký průvan. Slepičí hřady by nikdy neměly být v přímé ose mezi přívodní a odvodní štěrbinou. Optimální je umístit hřady do protějšího rohu, kde proudění vzduchu není tak intenzivní, ale přesto dochází k výměně celého objemu vzduchu přibližně pětkrát za hodinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na typické chyby v zimním krmení. Rozhodně nezvyšujte množství krmiva bez ohledu na obsah – slepice v zimě potřebují více energie, ale pokud jim dáte jen více zrní, nevyřešíte nedostatek vitamínů. Naopak, přemíra obilí vede k obezitě a zatížení jater. Vhodnější je zvýšit podíl bílkovin v podobě luštěnin nebo masokostní moučky, ale to pouze u nosnic v plné snášce. Další častou chybou je přidávání česneku nebo cibule, které sice podporují imunitu, ale ve větším množství znehodnocují chuť vajec a způsobují zápach.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na záměnu s nemocí. Kulhání, tahání nohy nebo odmítání chůze nejsou vždy známkou stáří – stejně se projevují poranění, nedostatek vitamínů nebo infekce. Stará slepice se pohybuje pomalu, ale stále aktivně a zvládá běžné denní činnosti. Pokud slepice pouze leží, nehybe se a nereaguje na okolí, nehledejte v tom známky věku, ale zdravotní problém. Rozlišíte to snadno: starší jedinec si i přes pomalou chůzi zachovává zájem o krmení a o okolí, zatímco nemocný pták je apatický a často izolovaný od hejna.<br>
<br>
<br>
<br>
Kromě samotné chůze sledujte i chování při sběru potravy. Mladé slepice hrabou rychle a vytrvale, přičemž často běhají od místa k místu. Starší kusy hrabou pomaleji, s delšími pauzami, a často se zastaví s nohou zvednutou nad zemí, jako by si odpočívaly. Pokud slepice při chůzi našlapuje nápadně opatrně na jednu nohu nebo ji občas nadzvedne a zatřese s ní, může to znamenat artrózu – stav typický pro nosnice starší tří let. V takovém případě je nutné upravit prostor výběhu, aby měla rovný terén bez kamenů a překážek.<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání štěrbinami má ale i limity – v horkém bezvětří nebo naopak v silných mrazech nemusí být proudění dostatečné. Proto doplňte systém o otevíravé okno nebo dvířka na horní části kurníku, která otevřete při teplotách nad 25 °C. V zimě naopak štěrbiny částečně zacloňte, ale nikdy je nezavírejte úplně. Pokud na stěnách kondenzuje voda nebo cítíte čpavek, je to signál, že vzduch je vydýchaný a štěrbiny jsou buď příliš malé, nebo nevhodně rozmístěné.<br>
<br>
<br>
<br>
Čím zateplit a jak připravit hřady na zimu Jako izolaci lze použít přírodní materiály, jako je suchá sláma, seno nebo dřevěné hobliny, které nasypete do meziprostoru mezi stěnami. Vyhněte se však materiálům, které nasávají vodu, jako je keramzit bez fólie, a naopak dejte přednost vrstvení. Staré deky nebo koberce, připevněné zevnitř na stěny, fungují jako rychlá a levná izolace, pokud je chráníte před vlhkostí. Na podlahu rozprostřete silnou vrstvu podestýlky, kterou budete pravidelně přehazovat, aby zůstala suchá. Hřady by měly být širší, aby na nich slepice mohly dosednout celou nohou, a měly by být umístěny ve výšce alespoň 30 cm nad podlahou, mimo průvan.