Chyba, kterou dělá každý druhý vodák při výběru helmy a vesty
Nikdy nesušte tenisky na radiátoru, u krbu nebo na přímém slunci. Teplo urychluje stárnutí polymerů v pěnové podrážce, způsobuje praskliny a žloutnutí bílé gumy. Stejně škodlivé je sušení fénem či horkovzdušnou pistolí. Pokud potřebujete proces urychlit, použijte ventilátor – proud studeného vzduchu výrazně zkrátí dobu sušení a nepoškodí materiál. Ideální je umístit boty v suché, dobře větrané místnosti s pokojovou teplotou.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina lidí suší mokré tenisky tak, že je položí na topení nebo je nechá volně na vzduchu. Výsledek bývá katastrofální: bota se zkroutí, barvy vyblednou a podrážka se začne oddělovat. Klíčem k zachování tvaru a barev je pomalé, rovnoměrné sušení bez přímého tepla. Než začnete, vyjměte tkaničky i stélky – jen tak se vnitřek skutečně vysuší a předejdete zápachu z vlhkého materiálu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je koupě helmy a vesty „pro jistotu" větší velikosti. Na vodě platí, že volný prostor mezi hlavou a helmou znamená větší pohyb při nárazu a tím i vyšší riziko otřesu. Vesta zase musí těsně přilnout k trupu, ale nemá omezovat dýchání. Při testu vestu zapněte a zkuste se zhluboka nadechnout. Pokud se při nádechu vesta znatelně nadzvedne, je příliš volná. Naopak pokud vás tlačí na ramenou a nemůžete zvednout ruce nad hlavu, vyberte jiný model.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že je dřevo suché a připravené ke spalování? Dobře proschlé dřevo poznáte podle hmotnosti — mělo by být výrazně lehčí než čerstvé. Na konci suchého polena se objeví trhlinky a povrch je tmavší a matný. Pokud poklepete dvěma kusy o sebe, měly by vydávat jasný, zvonivý zvuk, ne tupý. Další zkouškou je zápalka: suché dřevo se vznítí snadno a hoří plamenem bez prskání. Vlhkost nad 20 % poznáte i podle toho, že se kolem polen tvoří pára, když je přinesete do tepla.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro mírné řeky, kde nehrozí silné nárazy, si vystačíte s lehčí helmou a plovací vestou s nižším objemem. Pozor ale na to, že i na klidné vodě se můžete převrhnout a hlava narazit na dno. Proto nikdy nekupujte helmu, která nemá certifikaci pro vodní sporty. Na první pohled podobná cyklistická helma má jinou konstrukci a při nárazu na vodní hladinu se může chovat nepředvídatelně. Stejně tak stavební nebo horolezecká přilba neprošla testy na náraz do kamene pod vodou.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupit helmu a vestu na rafting podle ceny nebo vzhledu je cesta k problému. Voda neodpouští kompromisy a rozdíl mezi řekou II. a IV. stupně je propastný. Než sáhnete po první helmě z regálu, zjistěte si, jaké podmínky na dané řece skutečně panují. Jinou ochranu potřebujete na klidném úseku s občasnými vlnami a jinou na divoké vodě s válci a kameny.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: helma musí sedět pevně, ale ne tlačit. Vyzkoušejte ji s podložkou pod vlasy, protože ta mění objem hlavy. Zapnutá přezka pod bradou by měla držet hlavu tak, aby helma neklouzala při předklonu ani při nárazu ze strany. Většina rekreačních raftařů dělá chybu, že si helmu nasadí příliš volně a při převržení jim sklouzne do očí. Naopak příliš utažená helma způsobí otlaky a po hodině na vodě budete chtít sundat i to, co vás má chránit.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznáte, že je helma a vesta stavěná na těžkou vodu Pro řeky vyššího stupně obtížnosti, tedy III. a výše, hledejte helmu s pevnou skořepinou a vnitřní výztuží, která pokrývá nejen temeno, ale i spánky a zátylek. Měkké „přilby" na kajak nebo na dětské hry nejsou na divokou vodu vhodné, protože při nárazu na kámen absorbují energii jen částečně. Vesta musí mít více komor a nastavitelné boční popruhy. Ty umožní utáhnout ji tak, aby nesklouzla přes hlavu při skoku do peřejí. Zkontrolujte, zda vesta nemá odepínací rozkrokový popruh – na těžké vodě je to nutnost, aby vám nesjela přes boky.<br>
<br>
<br>
<br>
Důvěra mezi psem a jeho pánem není samozřejmost, ale výsledek každodenní práce, která se projevuje v krizových situacích. Pes, který věří, se nebojí, lépe reaguje na povely a zvládá stres bez útěku či agrese. Naopak nedůvěřivý pes bývá úzkostný, snadno se lekne a jeho poslušnost je jen povrchní. Pokud se vám zdá, že váš pes nejeví o spolupráci zájem, nejprve prozkoumejte, co cítí – ne co dělá špatně.<br>
<br>
<br>
<br>
Při zakládání hromady myslete na to, že kůra může zadržovat vodu. Proto je lepší polena ukládat kůrou dolů nebo je alespoň natočit tak, aby se voda nedržela na povrchu. Pokud máte možnost, nechte dřevo projít jednu letní sezónu na slunci a teprve poté ho přeneste pod střechu. Ideální je nařezat a naštípat dřevo na jaře, aby mělo celé léto na vyschnutí. Zimní měsíce pak už jen využijete suché zásoby bez zbytečných ztrát.<br>
<br>
<br>
<br>
Než přijde zima, je potřeba rozhodnout, kam dřevo uložit. Základním pravidlem je, že dřevo potřebuje vzduch, ne teplo. Ideální je proto místo chráněné před deštěm, ale otevřené ze stran, aby mohl proudit vzduch. Pokud máte možnost, umístěte hromadu tak, aby byla orientovaná k jihu nebo západu — slunce pomáhá odpařovat vlhkost. Pozor ale na to, aby dřevo nestálo přímo u zdi domu, kde by se vlhkost držela a mohla by poškodit fasádu.