Čerstvé bylinky po celý rok: jak na sušení a správné skladování
Pátým návykem je pravidelně číst svůj kód očima cizího člověka – ideálně po pauze. Všímejte si míst, kde si musíte říct „tohle jsem myslel tak, že...", a okamžitě to zjednodušte. Ladění totiž nejčastěji zabere čas tam, kde záměr autora není jasný. Když budete psát kód jako sdělení jinému programátorovi, ušetříte hodiny nejen jemu, ale především sobě, až se k němu vrátíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou, se kterou se setkávám, je sušení všech bylinek stejně. Jemné lístky (bazalka, kerblík, pažitka) ztrácejí na sušičce nebo na slunci barvu i chuť; tvrdší rostliny (rozmarýn, šalvěj, tymián) zvládnou sušení bez problémů. Pokud máte přebytek bazalky, vyzkoušejte ji zpracovat do pesta a zamrazit – to je spolehlivější způsob, jak si uchovat její svěží vůni. Dobře usušené bylinky vydrží až rok, ale nejlepší jsou do půl roku, pak začínají pomalu ztrácet na intenzitě. Proto si každou sklenici popište datem a vždy si uvařte jen to, co skutečně spotřebujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si na zeď namontujete úzkou polici ve výšce asi padesát centimetrů nad deskou. Na ni přijde košík na dokumenty, krabice na drobnosti a případně malá krabička na kabely. Důležité je zvolit dostatečnou nosnost – police na knihy unese víc než dekorativní lišta, a vy předejdete nepříjemnému pádu ve chvíli, kdy pracujete. Když police nemá boční mantinely, použijte na krajích zarážky. Typická chyba je umístit polici příliš vysoko, takže na ni nedosáhnete bez vstávání; ideální je dosah vsedě s mírným předklonem.<br>
<br>
<br>
<br>
Když vám na zahradě nebo na parapetu bují bazalka, máta či oregano, možná si říkáte, že čerstvé aroma vydrží navždy. Bohužel, řezané bylinky v igelitovém sáčku v lednici ztrácejí vůni během pár dní. Sušení je přitom jednoduché, ale vyžaduje pár zásad, které rozhodují o tom, jestli bude váš tymián vonět jako ze Středomoří, nebo jako seno.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud na oblečení najdeš malé dírky nebo povolené švy, neodkládej opravu na později. Stačí jehlice a nit a během pěti minut můžeš problém vyřešit. Stejně tak žmolky neodstraňuj rukou – použij holicí strojek na žmolky nebo kartáč na tkaniny, který je šetrný k vláknům. A v neposlední řadě: neper všechno po každém nošení. Džíny, saka nebo vlněné svetry stačí vyvětrat a vyčistit kartáčem. Příliš časté praní je nejrychlejší cesta k vyblednutí a ztrátě tvaru.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte, že vertikální řešení má i estetický rozměr. Příliš mnoho polic a krabic působí stísněně, takže mezi nimi nechte volné místo a doplňte jednu zeleň – třeba popínavou rostlinu, která se pne po tenkém drátku. Když budete postupovat podle těchto zásad, získáte kout, který pojme maximum práce a přitom nepřekáží. Všechno má svůj stálý domov a vy už nebudete hledat klíče pod hromadou papírů.<br>
<br>
<br>
<br>
Krátké funkce a jasné hranice mezi odpovědnostmi Druhým návykem je držet funkce krátké a zaměřené na jednu činnost. Pokud funkce dělá pět věcí najednou, je téměř nemožné ji otestovat a každá změna v jednom místě může rozbít ostatní. Rozdělte logiku na menší celky – funkce s deseti řádky se ladí nesrovnatelně snáz než monolit se stovkami řádků. Když funkce potřebuje více než tři argumenty, zvažte, jestli některé z nich nesouvisejí a nemají být v samostatné struktuře. Typický problém je funkce, která přijímá objekt a uvnitř si z něj bere jen dvě vlastnosti, ale při volání musíte předat celý objekt.<br>
<br>
<br>
<br>
Automatické filtry a pravidla představují třetí účinný nástroj. Místo ručního třídění zpráv si vytvořte pravidla, která přesunou zprávy podle odesílatele, předmětu nebo klíčových slov do předem určených složek. Například všechny faktury od dodavatelů se automaticky uloží do složky Účty a dostanou označení k zaplacení. Než začnete filtry vytvářet, sledujte týden své poštovní návyky. Zjistíte, které typy zpráv zabírají nejvíc času, a podle toho nastavíte pravidla. Vyvarujte se příliš složitým pravidlům, která se navzájem překrývají a nakonec způsobí víc chaosu než užitku. Začněte s pěti nejčastějšími typy zpráv.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat dokonale usušené bylinky a co s nimi dál Usušené bylinky poznáte podle toho, že listy šustí a snadno se drolí. Pokud ještě pruží, potřebují pár dní navíc. Nikdy je nesušte do křehka na prach – čím déle je necháte, tím víc ztrácejí na vůni. Po usušení je důležité je co nejdřív zbavit stonků: listy a květy oloupejte, větvičky vyhoďte. Celé listy si zachovají aroma déle než nadrcené, takže pokud je nebudete hned používat, skladujte je vcelku a drť si připravte až před vařením.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetím návykem je psát podmínky tak, aby selhávaly rychle a jasně. Místo hluboce zanořených if používejte včasné návraty: na začátku funkce ověřte vstupy a při nesplnění podmínky funkci ukončete s chybou. Tento přístup zkracuje kód a odstraňuje mnoho „zapomenutých" větví. Vyhněte se také záporným podmínkám typu if (!notReady), které nutí čtenáře k dvojí negaci – takové výrazy jsou častým zdrojem chyb při úpravách. Místo toho použijte pozitivní stav, který je srozumitelnější.