Automatizace, která firmě nepomůže, ale uškodí
Další trik spočívá v tom, že část syrových brambor nahradíte bramborami vařenými. Jednu menší bramboru uvařte den předem, nechte ji vychladnout a nastrouhejte ji najemno do těsta. Vařený škrob funguje jako pojivo, takže nemusíte přidávat tolik mouky a bramborák drží pohromadě, i když je tenčí. Díky tomu se smaží rychleji a za kratší dobu nestihne nasáknout tolik oleje.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je zbavit nastrouhané brambory přebytečné vody. Po nastrouhání je nasypte do čisté utěrky, pevně zavažte a pořádně vymačkejte. Čím sušší směs, tím méně oleje se při smažení vstřebá. Pokud máte čas, nechte vymačkané brambory ještě čtvrt hodiny odstát v sítu a pak je znovu lehce vymačkejte. Do těsta pak přidejte jen žloutek, lžíci hladké mouky a trochu mléka, ale pozor – mléka jen tolik, aby se suroviny spojily. Řidší těsto sice snáz rozetřete, ale také nasákne více tuku.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetí zástupkyní je mírová lilie neboli spatifylum. Poznáte ji podle bílých květů, které se na přímém světle rychle zelenají a vadnou. Listy se svinují, jako by rostlina trpěla suchem, i když je substrát stále vlhký. Nejde o nedostatek vody, ale o světelný šok. Když spatifylum přesunete do polostínu, trvá několik týdnů, než se vzpamatuje. Častou chybou je proto nechat ji na jihovýchodním okně a myslet si, že jí prospěje více světla. Pro ni je ideální rozptýlené světlo, třeba severní parapet nebo stolek poblíž okna.<br>
<br>
<br>
<br>
Pátou rostlinou je maranta neboli modlivka. Ta je s kalateou botanicky příbuzná a má podobné nároky. Na přímém slunci se jí listy svinou do trubiček a ztratí svůj výrazný vzor. Maranta je zvyklá na podrost tropických lesů, kde sluneční paprsky nepronikají. V bytě ji proto umístěte na okno orientované na východ, kam slunce svítí jen krátce ráno, nebo za oponu. Vyhněte se tomu, abyste ji dávali na přímé polední slunce, i kdyby jen na hodinu. Pokud už k popálení dojde, poškozené listy odstraňte až k bázi – nové pak budou růst zdravé.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr čela by se měl odvíjet od velikosti místnosti a vašich návyků. Do malé ložnice se hodí nižší čelo, které nepotlačí prostor, zatímco do velké místnosti můžete zvolit výrazné čelo až ke stropu, které působí jako měkká akustická stěna. Pamatujte, že čelo slouží i jako opora při čtení – pokud u něj trávíte čas, vyberte takové, které je dostatečně vysoké a pohodlné, ideálně s mírným sklonem. To je rozdíl mezi čistě dekorativním kusem a funkčním prvkem, který vám bude sloužit roky.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou bývá soustředit se pouze na proslulé funkcionalistické stavby a přehlédnout menší, ale neméně zajímavé biografy v dělnických čtvrtích. Právě ty často ukazují, jak se masová kultura šířila za hranice centra. Všímejte si i okolního urbanismu — kino nebylo nikdy samostatný ostrov, ale součást ulice, která k němu směřovala diváky. Dobrým tipem je procházet se kolem poledne, kdy slunce nejlépe vynikne reliéf fasád, zatímco odpolední stíny zase zvýrazní plastická písmena nad vchody. Jestli chcete zachytit atmosféru, vezměte si s sebou fotoaparát a foťte detaily — kliky, světla, dlažbu — spíš než celky, které vám v objektivu vždy „utečou".<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na častý omyl: použití agresivních chemických odstraňovačů, které obsahují bělidlo nebo rozpouštědla. Ty mohou látku odbarvit nebo zanechat světlé mapy. Před použitím jakéhokoli přípravku proto vyzkoušejte na skrytém místě, třeba na spodní straně podnožky. Také se vyhněte kartáčům s tvrdými štětinami, které mohou vytáhnout vlákna a narušit povrch. Místo nich použijte měkký kartáč nebo houbu.<br>
<br>
<br>
<br>
Přestože většina pokojových rostlin miluje světlo, existuje skupina druhů, které přímé sluneční paprsky doslova nesnášejí. Když je umístíte na parapet orientovaný na jih nebo západ, během pár dní se u nich projeví popáleniny, vybledlé listy a celkový stres. V tomto článku se zaměříme na pět konkrétních rostlin, které by měly stát spíše v polostínu, a vysvětlíme si, jak jejich reakce na ostré slunce vypadá a co s tím dělat.<br>
<br>
<br>
<br>
Kapradina a spol.: co udělá ostré slunce s jejich listy Druhou rostlinou, která vyžaduje ochranu, je kapradina, zejména nephrolepis. Její jemné listy jsou na přímé slunce extrémně citlivé. Už po pár hodinách expozice začnou hnědnout na okrajích, kroutit se a opadávat. Kapradina sice potřebuje hodně vzdušné vlhkosti, ale přímý sluneční svit jí bere vodu rychleji, než ji stihne doplnit. Nedávejte ji proto na okenní parapet, ale na stinné místo v místnosti, případně do koupelny s vyšší vlhkostí. Rozhodně ji nestavte na přímé slunce ani na balkon bez zastínění.<br>
<br>
<br>
<br>
Při výběru se zaměřte na konstrukci a materiál. Kvalitní čelo má pevný rám, nejlépe z dřevěné desky nebo překližky, nikoli jen z dřevotřísky, která se může časem prohnout. Polstrování by mělo být dostatečně husté – ideálně vysokohustotní pěna, ne levná molitanová drť, která ztrácí tvar už za pár měsíců. Potah vybírejte podle praktičnosti: samet vypadá luxusně, ale snadno zachytává vlákna a prach. Praktičtější jsou husté tkaniny s povrchovou úpravou, které odolávají skvrnám a častějšímu čištění.