6 kroků, jak psa bezpečně vykoupat a předejít kožním problémům
Klíčem k úspěchu není štěně napomínat, ale změnit prostředí a svůj přístup. Zahrada je pro psa místem plným pachů, pohybu a rozptýlení. Proto se vyplatí nejdřív trénovat na krátkou šňůru nebo v ohraničeném prostoru, kde máte přehled. Než začnete cvičit, vyběhejte psa — unavené štěně se soustředí mnohem lépe než to, které teprve vybilo energii.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdůležitější je příprava. Psa před koupelí vždy důkladně pročešte a odstraňte všechny zacuchané chlupy, zejména za ušima, na břiše a na stehnech. Mokrá srst se zamotává mnohem snadněji a rozčesávání po koupeli je pro psa nepříjemné. Připravte si vše předem: šampon určený pro psy, několik ručníků, protiskluzovou podložku do vany nebo sprchového koutu a kbelík s čistou vodou na oplachování. Psa nikdy nekoupejte v tekoucí vodě přímo pod sprchou, pokud nejste zvyklí – může to vyvolat zbytečný stres. Voda by měla být vlažná, kolem 37–38 °C, nikdy horká ani studená.<br>
<br>
<br>
<br>
Kvalita spánku ovlivňuje nejen lidi, ale i domácí mazlíčky. Psi a kočky spí průměrně 12 až 16 hodin denně, ale to, jak spí, určuje jejich fyzickou i psychickou pohodu. Pokud váš pes v noci přechází, kňučí, nebo kočka ve 3 hodiny ráno začne lovit vaše prsty pod peřinou, vyplatí se podívat na základní pravidla spánkové hygieny. Nejde o zázračné metody, ale o drobné změny v režimu, prostředí a stravě.<br>
<br>
<br>
<br>
Koupání psa není jen o namočení srsti a napěnění šamponu. Možná to zní jako běžná činnost, ale při nesprávném postupu můžete snadno podráždit kůži, vysušit srst nebo psa zbytečně vystresovat. Než se do toho pustíte, rozhodněte se, jestli je koupel vůbec nutná. Pokud je pes jen lehce zablácený, často stačí osušení ručníkem nebo kartáčování po zaschnutí. Skutečná koupel přichází na řadu při silném znečištění, zápachu, při kožních problémech nebo po pobytu v chemicky ošetřeném prostředí.<br>
<br>
<br>
<br>
Oplachování je nejčastěji podceňovaným krokem. Zbytky šamponu dráždí kůži a způsobují svědění nebo lupy. Proto oplachujte důkladně a nejméně dvakrát tolik času, než kolik vám připadá dostačující. Voda by měla zůstat úplně čistá, bez pěny. Pokud má pes hustou srst, roztáhněte ji prsty a propláchněte i vnitřní vrstvy. Po koupeli psa jemně vyždímejte – projeďte rukama po srsti od těla k tlapek, aby přebytečná voda stekla. Poté psa zabalte do ručníku a nechte ho chvíli v něm, ale netřete srst prudce, mohli byste ji polámat. Vysušte ho nejdříve osušením a pak, pokud to pes snáší, fénem na nízkou teplotu a s odstupem alespoň 20 cm. Fén zapněte nejprve na vzdálenost, aby si pes zvykl na zvuk.<br>
<br>
<br>
<br>
Další častá chyba: kombinování obojku s jinými přípravky. Někteří chovatelé nasadí obojek a ještě kočku ošetří spot-onem, protože chtějí být důkladní. Výsledkem je předávkování, které může vést k podráždění kůže, slinění nebo zvracení. U koček to platí dvojnásob, protože jejich játra nezpracovávají některé insekticidy tak dobře jako psi. Pokud už kočku myjete často, zvolte raději jen obojek, nebo jen spot-on, nikdy ne obojí najednou. A pokud kočka po nasazení obojku začne nadměrně slintat nebo mít zarudlé uši, okamžitě ho sundejte a poraďte se s veterinářem.<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud problémy se spánkem trvají déle než dva týdny, i přes dodržení režimu, prostředí a krmení, navštivte veterináře. Příčinou může být syndrom kognitivní dysfunkce u starších zvířat, bolesti kloubů nebo hormonální porucha. Někdy pomáhá feromonová difuzéry s obsahem syntetických analogů uklidňujících látek – ale vždy je konzultujte s odborníkem. Spánková hygiena není o dokonalosti, ale o postupném vytváření podmínek, které zvířeti umožní přirozený odpočinek. Když se naučíte číst signály svého mazlíčka, vyřešíte většinu nočních vírů dřív, než se z nich stane zlozvyk.<br>
<br>
<br>
<br>
Pravidelná kontrola doma je snadná. Zvedněte pysku zvířete a prohlédněte zuby a dásně – měly by být růžové (u některých plemen s pigmentem tmavší, ale bez zarudnutí) a bez hnědých povlaků. Lámavé nebo viklavé zuby jsou důvodem k návštěvě veterináře. Zdravý chrup nejenže chrání před bolestí, ale také prodlužuje život – bakterie z úst se mohou dostat do krevního oběhu a poškodit srdce, játra nebo ledviny. Stačí pár minut týdně, abyste svému zvířeti zajistili bezbolestný a spokojený život.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je, že lidé berou kotě mezi cizí lidi příliš brzy nebo naopak až po devátém týdnu. Ideální je postupně zvyšovat počet lidí, se kterými kotě přichází do styku, ale vždy v klidném prostředí a s možností úniku. Začněte s jedním až dvěma členy domácnosti, pak přidejte přátele. Každý nový člověk by měl kotěti nabídnout pamlsek a nechat ho, ať si ho samo vezme. Pozor na děti – měly by být poučeny, že kotě není hračka a že se k němu mají chovat tiše a jemně.