6 chyb, kterých se při slaňování vyvarovat, a jak na to
Proč délka ohybu a sklon rukojeti rozhodují o únavě předloktí U cepínu se nejčastěji chybuje v délce a tvaru ohybu. Krátký ohyb s agresivním sklonem je vhodný pro strmý led, ale při švédském lezení nebo výstupu po sněhové hraně vás nutí držet rukojeť nepřirozeně vysoko. Naopak dlouhý ohyb s mírným sklonem znamená menší kontrolu při zatloukání do převislého ledu, a hlavně větší namáhání zápěstí. Zkuste si v obchodě nasadit rukavice a udělat několik pohybů, jako byste sekali do ledu. Rukojeť by měla končit těsně za malíčkem, ne vyčnívat za zápěstí. Pokud cepín nemá výměnnou hlavu, počítejte s tím, že ho budete muset brousit častěji, protože měkčí ocel se rychleji tupí.<br>
<br>
<br>
<br>
Slaňování je technika sestupu po laně, která vyžaduje naprostou spolehlivost všech prvků. Nejde jen o to, abyste se dostali dolů – jde o to, abyste se tam dostali celí. Nejčastější problémy pramení z podcenění přípravy, špatně uvázaných uzlů a neověřených kotev. Než se vůbec připnete k lanu, musíte mít jasno v tom, jaký systém použijete a co uděláte, když něco selže.<br>
<br>
<br>
<br>
Ledolezení klade na výstroj specifické nároky, a právě cepín a ledovcové šrouby rozhodují o tom, zda se pohyb v ledu stane bezpečnou technickou disciplínou, nebo riskantním bojem s živlem. Nejčastější chybou začátečníků i středně pokročilých je výběr univerzálního vybavení, které má sloužit na všechno. Výsledkem je kompromis, který nevyhovuje ani při strmém ledu, ani při namrzlém travnatém svahu. Než sáhnete po prvním kusu, který vám padne do ruky, věnujte čas analýze toho, kde a jakým způsobem lezete.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším často podceňovaným prvkem je vrstvené oblečení. Místo jedné tlusté bundy si vezměte tři tenké vrstvy – funkční prádlo, izolační střední vrstvu a nepromokavou svrchní vrstvu. Tento systém umožňuje snadno regulovat teplotu podle aktuálního výkonu a počasí. Extrémní sporty jsou totiž o tom, že se tělo rychle zahřívá a ochlazuje, a pokud se zpotíte v bavlněném tričku, může vám být i při teplotách nad nulou zima, což zvyšuje riziko podchlazení. Funkční materiály odvádějí pot od těla a udržují vás v suchu, což je základní předpoklad pro to, abyste vydrželi déle a bezpečněji.<br>
<br>
<br>
<br>
První věc, kterou je dobré si ujasnit, je zdravotní stav. Tandemový seskok není extrémní sport v pravém slova smyslu, ale přesto klade nároky na vaše tělo. Pokud máte problémy se srdcem, vysoký krevní tlak, epilepsii nebo jste v pokročilém těhotenství, většina center vám seskok nedoporučí. Na místě vyplníte dotazník a absolvujete krátké školení, kde instruktor posoudí, zda jste schopni letu. Rozhodně nepodceňujte svůj zdravotní stav – pokud si nejste jistí, poraďte se předem se svým lékařem.<br>
<br>
<br>
<br>
Kotvy: závisí na nich celý váš život Kotva musí být nezávislá na jednom bodu. Nikdy nespoléhejte na jedinou skobu, strom nebo vrtaný šroub. Ideální je rozložit zátěž do dvou až tří bodů pomocí smyček a karabin. Pokud používáte strom, ověřte, že je živý, kořeny pevné a průměr kmene alespoň 15 centimetrů. Skobu prohlédněte na rez, praskliny a deformace – pokud je byť jen podezřelá, vyberte jinou. U vrtaných nýtů zkontrolujte, že jsou řádně osazené a nemají uvolněné pouzdro.<br>
<br>
<br>
<br>
Co nesmí chybět v batohu, když jdete do neznámého terénu Kromě helmy byste měli mít vždy u sebe i základní prvky přežití. Mezi ně patří kvalitní nůž nebo multitool, zdroj světla – ideálně čelovka s náhradními bateriemi – a malá lékárnička s obvazy, dezinfekcí a náplastí. To vše by mělo být v nepromokavém obalu, protože vlhkost dokáže zničit i to nejlepší vybavení. Pokud míříte do hor nebo na dlouhé túry, přidejte i mapu fyzickou, protože mobil může ztratit signál nebo se vybít. A právě mapa je věc, na kterou se v době navigací zapomíná nejvíc. Naučte se s ní pracovat – čtení vrstevnic a orientace podle terénu vám dá nezávislost, kterou žádná aplikace nenahradí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při stavění kotvy dbejte na to, aby směr tahu odpovídal směru, kterým budete slaňovat. Pokud kotvu zatížíte ze strany, může dojít k vylomení skoby nebo uvolnění smyčky. Smyčky kolem skalních bloků a balvanů umisťujte tak, aby se nemohly posunout a aby nebyly přetížené. Vždy se snažte o co největší úhel mezi rameny kotvy – čím větší úhel, tím menší síla na každý bod. Pokud úhel přesáhne 60 stupňů, zátěž se rapidně zvyšuje.<br>
<br>
<br>
<br>
U ledovcových šroubů se nejvíc chybuje v délce. Krátké šrouby kolem 10 centimetrů jsou lehké a snadno se zatloukají, ale v ledu, který není dokonale zamrzlý, drží jen díky tření, které je při teplotách kolem nuly minimální. Delší šrouby s délkou 16 až 19 centimetrů poskytují větší jistotu, ale vyžadují více síly při zavrtávání a častěji se lámou v důsledku kroucení. Pro první jištění na ledopádu volte delší šroub, i kdyby to znamenalo vzít si ho z pozice, kde byste jinak použili kratší. Vždy mějte v batohu alespoň jednu rezervu o délce, kterou běžně nepoužíváte.