5 věcí, které rozhodnou mezi jednou a dvěma matracemi
Pokud nechcete nic lepit ani vrtat, zvolte vysoký čalouněný panel, který stojí na zemi a opírá se o zeď vlastní vahou. Stačí deska potažená pratelným povlakem se zipem, který jednou za čas sundáte a vyperete. Mezi panel a zeď dejte filcové kluzáky, aby se dal posunout při úklidu. U nízkých postelí zase pomůže dlouhý válec z molitanu obalený látkou, položený na pelesti – chrání zeď v místě, kam dosáhne hlava, a zároveň se pohodlně opírá.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy dvě matrace vedle sebe fungují lépe Dvě matrace vedle sebe řeší odlišné nároky na tvrdost i hmotnost. Každý má svou zónu, nikdo se nepřizpůsobuje. Hlavní problém je mezera. Pokud rámy postele nejsou přesně uzpůsobené, matrace se od sebe rozejdou a vznikne škvíra, do které se padá. Řešením je spojovací pás, který matrace stáhne k sobě, nebo postel s pevným rámem, který obě matrace drží na místě. Mezera se nesmí podceňovat – i dva centimetry stačí na to, aby se do ní dostal loket nebo aby se kryt postele rozestoupil. Důležité je také sjednotit výšku obou matrací, jinak je spaní nerovné a okraje se drolí.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je koupit dvě matrace různé výšky a tvrdosti jen podle ceny. Druhá chyba je zapomenout na rošt. Pokud jsou pod matracemi dva samostatné rošty, mohou se časem mírně rozejít i s pásem. Lepidlo ani suchý zip nestačí, chce to mechanický spoj. U jedné široké matrace zase lidé podceňují její hmotnost – manipulace ve dvou je nutná a otáčení vyžaduje prostor.<br>
<br>
<br>
<br>
Matrace z pěny nebo s latexovým jádrem se pod zvířetem mačká pomaleji než pod člověkem, ale o to vytrvaleji. Srst a prach z tlapek se dostávají do povrchu a ucpané póry brání odvodu vlhkosti. Následkem je vlhký, studený pocit v místě, kde zvíře leží. U pružinových matrací zase drápy mohou poškodit vrstvu mezi pružinami a potahem, i když to na první pohled není vidět. Typická chyba je nechat zvíře spát na matraci bez proložení – pak se pot zvířete i člověka vsakuje přímo do jádra.<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je natažení látky přímo na zeď bez podkladu. Textilie saje pot a prach, brzy zvlhne a začne plesnivět. Stejně tak nestačí jen polštář přehozený přes pelest – sklouzne a zeď stejně dostane zabrat. Další chyba je lepení na tapetu s hrubou strukturou, tam žádná páska nedrží. A pozor na radiátory podél zdi: pokud je postel hned u topení, teplo vysušuje lepidlo i dřevo a spoj povolí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro páry, které se v noci budí pohybem druhého, je vhodnější dvě matrace. Pro ty, kteří chtějí jednolitou plochu a nevadí jim občasné přizpůsobení, stačí jedna široká. Pokud se partneři výrazně liší hmotností nebo preferencí tvrdosti, dvě matrace jsou praktičtější. Vždy je ale potřeba vyzkoušet obě varianty vleže, ne vsedě. Na showroomu strávit alespoň deset minut v poloze, ve které skutečně usínáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Prohlédněte si zeď v místě, kam chcete postel posunout. Zásuvky a vypínače ve výšce postele znamenají, že budete potřebovat prodlužovací kabel a kryt, nebo je necháte volné. Topení pod oknem je častý problém: postel před ním blokuje cirkulaci tepla a v zimě se vám bude zdát, že netopí. Radiátor potřebuje alespoň deset centimetrů odstupu. Další překážkou bývá lišta, práh nebo koberec, který se zasekne pod nohou. Podlahu v místě posunu vyčistěte a kluzké podložky pod nohy usnadní práci.<br>
<br>
<br>
<br>
Postel bez čela u zdi vypadá čistě a šetří místo, ale zeď za hlavou to odnáší. Vlasy, pot, občas noha nebo polštář opřený přímo o omítku. Během pár měsíců se objeví tmavý pruh, mastné skvrny a u novostaveb i vydrolený kousek malby. Řešení není koupit novou postel, ale oddělit hlavu od zdi jednoduchou bariérou, kterou zvládnete sami během odpoledne.<br>
<br>
<br>
<br>
Co skutečně chrání zeď a co je jen past Osvědčené je čelo z překližky nebo MDF desky, které jen položíte na zem a přisunete k posteli. Nemusíte vrtat do zdi, stačí desku opřít a zajistit proti převržení dvěma úhelníky přišroubovanými k rámu postele. Desku natřete lazurou nebo obalte textilií, aby se dala otírat. Mezi desku a zeď dejte plstěné podložky, aby při posunu neškrábala. Pokud chcete nižší variantu, použijte koženkový nebo vinylový pás nalepený na zeď oboustrannou páskou – ale jen na malou plochu do šířky postele a vždy na čistý, odmaštěný povrch. Počítejte s tím, že po sundání zůstane na zdi světlejší obdélník, protože okolní barva vybledne jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve zjistěte, s jakým podkladem pracujete. Na sádrokartonu nebo tenké příčce udrží velký obraz jen montážní lišta do nosného profilu, ne hmoždinka do prázdna. U staré omítky zase dejte pozor na prach – cokoli lepeného přímo na zeď se časem odloupne i s barvou. Před jakýmkoli zásahem zdi otřete vlhkým hadrem a nechte uschnout, jinak lepidlo nebo páska nedrží.