5 varovných signálů, že váš komín volá o pomoc
Praktickou pomůckou je zapálit si suchý papír a sledovat, jak rychle kouř odchází. Pokud se vrací, je komín ucpaný. Stejně tak si všímejte kondenzace vody na skle kamen – vlhký vzduch uvnitř znamená, že spalování neprobíhá správně. Vyvarujte se jednoduché chyby, kdy do kamen přikládáte mokré dřevo nebo plastové obaly. Tyto materiály vytvářejí více dehtu a zanášejí komín rychleji. Časem se pak musíte na čistění dívat jako na nezbytnou údržbu, nikoli jako na zbytečný výdaj. Váš dům, peněženka i vaše plíce vám poděkují.<br>
<br>
<br>
<br>
Samotné natírání: dva tenké nátěry místo jednoho silného Žáruvzdornou barvu před použitím důkladně promíchejte, nejen protřepejte — pigment má tendenci klesat ke dnu. Nanášejte ji válečkem s krátkým vlasem nebo štětcem s přírodními štětinami. Ideální je první tenký nátěr, který po zaschnutí vytvoří podklad pro druhý. Silná vrstva sice vypadá zpočátku dobře, ale při zahřátí začne puchýřovat a praskat. Druhý nátěr aplikujte až po úplném zaschnutí prvního, obvykle po 12 až 24 hodinách. Mezi oběma vrstvami povrch lehce přebruste jemným smirkem a setřete prach — tím zajistíte dokonalou přilnavost.<br>
<br>
<br>
<br>
Než sáhnete po první plechovce, která se vám dostane do ruky, zastavte se. Běžné syntetické barvy ani akrylátové emaily na kamna nepatří. Při prvním zatopení se začnou loupat, měnit barvu a uvolňovat zápach, který se z místnosti jen těžko dostane. Žáruvzdorná barva je určená na povrchy, které dlouhodobě snášejí teploty kolem 600 °C i víc, a právě ta zajistí, že topidlo bude vypadat dobře a vydrží roky.<br>
<br>
<br>
<br>
Důležité je také rozlišit, jak kůra vypadá pod povrchem. Pokud ji odloupnete a pod ní je světlé, téměř bílé dřevo s vlhkým leskem, je to jasný signál, že strom byl pokácen nedávno. Suché dřevo má pod kůrou barvu slámovou až světle hnědou, a pokud do něj říznete nožem, povrch zůstane matný a suchý. Pozor na dřevo, které má kůru sice odlupující se, ale pod ní je nazelenalé nebo našedlé – to může znamenat počínající hnilobu, a takové dřevo už není vhodné na topení.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte, že barva kůry se liší podle druhu dřeva. Buk má kůru světle šedou a hladkou, dub tmavě hnědou s hlubokými rýhami, smrk rezavou až šedohnědou. Suchý buk poznáte podle toho, že se jeho kůra odlupuje v tenkých šupinách, zatímco u dubu se odlupuje ve větších pruzích. Pokud si nejste jistí, srovnejte kůru s čerstvě naštípaným kusem ze stejné hromady – rozdíl ve vlhkosti a barvě je okamžitě vidět. Suché dřevo poznáte také podle zvuku: při poklepání dvou polen o sebe vydává suché dřevo jasný, zvonivý zvuk, zatímco vlhké zní tlumeně a dutě.<br>
<br>
<br>
<br>
Kůra je tedy užitečný ukazatel, ale ne jediný. Pokud máte dřevo, které je venku déle než rok a polena jsou na koncích popraskaná, kůra se odlupuje a pod ní je světlé suché dřevo, můžete ho bez obav použít. V opačném případě, kdy je kůra sice odlupující se, ale pod ní je tmavé nebo vlhké dřevo, nechte dřevo ještě vyschnout. Správně vyschlé dřevo by mělo mít vlhkost pod 20 procent, což poznáte podle toho, že při hoření nevytváří téměř žádný kouř a vydrží hořet i bez přikládání po delší dobu. Až budete příště vybírat dřevo, dívejte se na kůru – ale vždy to potvrďte pohledem na řez a zvukem.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je natírání kamen, která jsou ještě teplá. Barva se sice rychle rozlije, ale hrozí vznik bublin a špatná přilnavost. Stejně problematické je natírání na vlhký povrch — litina je porézní a případná vlhkost se objeví až po zatopení. Nenechávejte také na povrchu otisky prstů, protože mastnota z pokožky zůstane pod barvou a projeví se jako tmavé skvrny. Pokud se chcete vyhnout opravám, natřete kamna pokaždé s rozmyslem a podle tohoto postupu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro dlouhé vyzařování tepla je důležité také to, jak kamna používáte po dohoření. Když oheň zhasne, nechte popel a zbytky dřeva v topeništi, dokud kamna nevychladnou. Šamot a kámen si udrží teplo i několik hodin, ale jen pokud jim to umožníte. Častou chybou je předčasné čištění popela nebo otevření dvířek hned po dohoření – tím se z akumulované hmoty rychle vyfouká teplo ven. Nechte kamna dojít sama a teprve poté je vyčistěte.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor také na okolní prostředí. Natírejte v místnosti s dobrou ventilací, ale bez průvanu, který by do čerstvé barvy nanosil prach. Teplota by neměla klesnout pod 10 °C ani překročit 25 °C. Vždy si přečtěte údaje na obalu — výrobce uvádí konkrétní podmínky, které jsou pro daný typ barvy závazné. Pokud natíráte venkovní kamna, vyberte den bez deště a vysoké vlhkosti. Po nanesení druhé vrstvy nechte barvu schnout minimálně 24 hodin, ideálně déle.