5 triků, jak zvládnout túru se psem na vodítku bez tahání
Než vyrazíš do kopců, rozhodni, co je pro tebe únosné převýšení. Neřídí se jen počtem kilometrů, ale součtem všech stoupání. Podívej se na profil trasy a sečti metry, které tě čekají. Pro začátečníka je reálných zhruba pět set až osm set metrů na sto kilometrů, zkušenější cyklista zvládne i dvojnásobek. Klíčové je přizpůsobit plán vlastní kondici, ne tomu, co vypadá hezky na mapě.<br>
<br>
<br>
<br>
Co se týče vybavení, nepodceňte kvalitní turistické hole. V sestupech po kamenitých svazích ušetří vaše kolena a dodají jistotu. Dále si vždy berte čelovku, i když plánujete návrat za světla. V hustém lese kolem Šeráku se setmí dřív, než čekáte, a bloudění bez světla patří mezi nejčastější nepříjemnosti. Stejně důležitá je i dostatečná zásoba vody – prameny v Jeseníkách nejsou všude a spolehnout se na ně je risk.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak si rozložit síly a co si pohlídat na map<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je vnitřní rám. Dnes se používají hlavně dva typy – ocelový nebo hliníkový obvod a plastová nebo karbonová deska. Lehký karbonový rám má menší nosnost, ale pro běžnou turistiku stačí. U těžších nákladů nad dvacet kilogramů sáhněte po hliníkovém rámu, který lépe rozloží váhu do boků. Pozor na rámy, které jsou příliš úzké – pokud je zádová část užší než vaše ramena, tlak se koncentruje do malé plochy a způsobuje otlaky.<br>
<br>
<br>
<br>
Brdy nejsou jen o celodenních výstupech na vrcholy. Pokud máte k dispozici odpoledne, můžete si vybrat z tras, které vám dají dostatek pohybu i výhledů, ale nezaberou celý den. Klíčové je naplánovat si okruh tak, abyste nemuseli po stejné cestě zpět a abyste stihli návrat za světla. Většina rozcestníků je značená, ale spolehněte se raději na mapu v telefonu nebo papírovou mapu, protože v hustém lese se snadno ztratí i zkušený turista.<br>
<br>
<br>
<br>
Když vybíráte batoh na delší túry nebo vícedenní přechody, většina lidí se zaměří na objem, počet kapes a barvu. To, co rozhoduje o tom, jestli unesete dvacet kilo, aniž by vás bolela záda, je ale nosný systém. Tvoří ho rám, zádová část a závěsné popruhy. Bez správně nastaveného systému se i ten nejdražší batoh změní na středověký mučící nástroj.<br>
<br>
<br>
<br>
Nastavení zádové části a bederního pásu Zádová část by měla jít výškově nastavit podle délky vašeho trupu, ne podle výšky postavy. Změřte vzdálenost od sedmého krčního obratle k horní hraně pánve a podle toho nastavte délku. Bederní pás musí sedět přesně na hřebeni kyčelních kostí, ne nízko na břiše ani vysoko nad pupkem. Při utažení pásu byste měli cítit, že váha jde do boků, ne do ramen. Typická chyba je utáhnout pás až na krev – stačí, aby pevně přiléhal a neklouzal.<br>
<br>
<br>
<br>
Před nákupem si vždy batoh vyzkoušejte s zátěží. Prázdný batoh je zavádějící – nosný systém se projeví až při hmotnosti kolem deseti kilogramů. V obchodě projděte pár kroků, předkloňte se, zkuste si sednout. Pokud cítíte ostré hrany rámu nebo tlak na lopatky, zkuste jinou velikost nebo model. A pamatujte: levný batoh s dobře nastaveným systémem porazí drahý kus, který nese větší část váhy na ramenou. Investujte čas do nastavení a vaše záda se vám poděkují.<br>
<br>
<br>
<br>
První tip vede z obce Jince na Plešivec. Cesta je dlouhá asi osm kilometrů a stoupání je pozvolné, takže ji zvládnou i méně trénovaní. Odměnou je skalní vyhlídka s výhledem na okolní hřebeny. Pozor na to, že poslední úsek před vrcholem je kamenitý a po dešti kluzký. Nezapomeňte si pevné boty a v batohu raději pláštěnku, protože počasí se v Brdech mění rychleji, než byste čekali.<br>
<br>
<br>
<br>
Kudy jít, když chcete klid a výhledy Místo frekventované hřebenovky zvolte některou z bočních cest, které vás dovedou k méně známým vyhlídkám. Například trasa přes Jelení hřbet nebo údolím Bílé Opavy nabízí divočinu bez davů. Naopak pokud milujete panoramata, vydejte se na Červenohorské sedlo a pokračujte směrem k Vřesové chatě. Tato trasa je dobře schůdná i pro méně zkušené, ale pozor na úseky se skalnatým podložím, kde klouže i suchá zemina.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak zvládnout náročný terén a setkání s divokou zvěří Na túře přicházejí situace, které doma nenatrénujete. Když pes ucítí stopu, skočí do křoví nebo začne štěkat na cyklistu, je důležité udržet jeho pozornost. Předem si připravte vysoce hodnotné pamlsky (např. kousky sýra nebo sušeného masa) a použijte je jako návnadu k tomu, aby se k vám pes vrátil. Klíčové je nezvyšovat hlas – křik psa spíš rozruší. Místo toho zvolte klidný, ale rozhodný povel „ke mně" a odměňte ho, jakmile se podívá vaším směrem.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na ventilaci zad. U levnějších batohů najdete jen molitanovou výplň, která se přilepí na záda a způsobí pocení. Kvalitnější systémy mají síťovanou konstrukci s mezerou mezi zádovou částí a vaším tělem. Tato mezera by měla být alespoň dva centimetry, aby mohl proudit vzduch. Naopak u batohů pro horolezectví se ventilace často obětuje ve prospěch stability – pak je třeba počítat s větším pocením a volit funkční oblečení.