5 řešení, když má každý v ložnici jinou teplotu
Kdy přehoz nestačí a je potřeba potah na mí<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, zkontrolujte, co vlastně u zdi máte. Klasická lišta nebo sokl se čistí hadrem a nožkou. Pokud je podlaha vedena až ke zdi a sokl chybí, je situace složitější. Vlhkost se dostane do spáry a časem vám tam vykvete plíseň. V takovém případě je lepší použít hadr omotaný kolem tyče a vytřít spáru ručně. Nožka s plochým nástavcem spáru jen rozmáčí, ale nevyčistí. Podnožka tady nemá co dělat – jen by zvedla nábytek, ale spára zůstane špinavá.<br>
<br>
<br>
<br>
Područky jsou problémovější, protože bývají delší a těžší. Často se vyplatí je neodnímat vůbec. U mnoha pohovok stačí područku sklopit nebo posunout do strany a rozkládání tím nijak netrpí. Než ji začnete sundavat, zkuste pohovku rozložit s ní. Pokud to jde, ušetříte si půlku práce i riziko, že díl ztratíte. Platí to hlavně u rohových sestav, kde je područka spojená s rámem a její odmontování znamená povolit šrouby, které se pak špatně vracejí zpět.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetí místo, které se osvědčilo v malých bytech: postavit je na výšku za dveře. Područky se vejdou do mezery mezi dveřmi a zdí, pokud jsou úzké. Musíte ale zajistit, aby se dveře nedaly otevřít do nich – jinak je při prvním otevření srazíte a poškodíte jak dveře, tak čalounění. Řešením je klín nebo zarážka, která dveře pootevře jen do bezpečné mezery.<br>
<br>
<br>
<br>
Pracovní zóna nad, ne ved<br>
<br>
<br>
<br>
Větrání je další nástroj. Krátce a intenzivně vyvětrejte před spaním, ideálně dvakrát – jednou před ulehnutím a jednou uprostřed noci, pokud to jde. Studený vzduch z okna nejdřív klesne k zemi, takže ho nasměrujte tak, aby nefoukal přímo na postel citlivějšího spáče. V zimě stačí pět minut, v létě můžete nechat okno pootevřené, ale pozor na průvan mezi dveřmi a oknem – ten dokáže potrápit i toho, komu je jinak teplo.<br>
<br>
<br>
<br>
Malá ložnice pro dva lidi znamená, že se vzduch v místnosti promíchá rychleji než ve velkém prostoru. Když jeden chce spát při 18 °C a druhý při 22 °C, rozdíl čtyř stupňů se v takovém prostoru projeví během několika minut. Nejde přitom jen o teplotu vzduchu – rozhoduje i proudění, vlhkost a to, jak blízko u sebe postele stojí. Než začnete řešit topení nebo klimatizaci, změřte si skutečné podmínky. Malý teploměr s vlhkoměrem umístěte doprostřed mezi postele ve výšce hlavy a sledujte hodnoty ráno, odpoledne a v noci. Zjistíte, že rozdíl mezi stranami ložnice může být klidně dva stupně i bez jakéhokoli topení, jen kvůli umístění u okna nebo u stěny.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je snažit se vyrovnat teplotu v celé ložnici na jeden kompromisní stupeň. Výsledek bývá, že je oběma špatně. Lepší je nechat každého, ať si upraví svůj mikroklima pomocí přikrývky, oblečení a umístění postele. Další častá chyba je zapomenout na vlhkost. Suchý vzduch z topení nebo klimatizace vysušuje sliznice a člověku je zima i při vyšší teplotě. Zvlhčovač nebo miska s vodou na radiátoru pomůže oběma. A třetí chyba: měnit nastavení topení každou noc jinak. Tělo si na výkyvy zvyká špatně, proto držte alespoň přibližně stejný režim.<br>
<br>
<br>
<br>
Ložní prádlo dělá víc, než se zdá. Dvě různé přikrývky místo jedné společné vyřeší většinu sporů okamžitě. Jeden může mít lehkou letní přikrývku, druhý těžší s vyšší tepelnou izolací. Stejně tak prostěradlo: bavlna chladí jinak než flanel nebo mikrovlákno. Pokud má jeden spáč sklon k pocení, zvolte pro něj prodyšnou tkaninu a pro druhého hřejivější materiál. Tím se rozdíl teplot srovná na úrovni těla, aniž byste museli měnit teplotu v celé místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Oddělte prostory, ne jen teploty Nejúčinnější je vytvořit dvě mikrozóny. Pomůže krátká zástěna, posuvná příčka nebo i vysoká knihovna mezi postelemi – cokoli, co brání přímému proudění vzduchu od jednoho spáče k druhému. Pokud to prostor nedovolí, postavte postele hlavami k opačným stěnám a nechte mezi nimi uličku. Vzduch se pak míchá méně a každý si udrží svoje podmínky. Pozor na radiátory a klimatizační jednotky: pokud foukají přímo na jednu postel, druhý bude mít pocit, že je mu zima nebo horko, i když je teplota v místnosti vyrovnaná. Nasměrujte výdech podél stěny nebo nahoru, nikdy ne přímo do prostoru mezi postelemi.