5 pravidel pro jídelní kout v průchozím pokoji, aby se dalo projít
Stohovatelné židle jsou praktické, dokud se u stolu nejí. Jenže právě tehdy začíná problém: kam s nimi, aby nepřekážely, nevrhaly stín do průchodu a nezabíraly místo, které potřebujete pro běžný život. Řešení není univerzální, záleží na dispozici bytu, ale existuje několik míst, která fungují opakovaně. Důležité je jedno pravidlo: židle musí být po ruce do deseti sekund, jinak je přestanete používat a skončí nastálo rozložené uprostřed místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění jídelního koutu ovlivní i to, kudy se chodí do kuchyně. Pokud je kuchyně hned vedle, snažte se, aby cesta mezi sporákem a jídelním stolem nebyla křižována jinou frekventovanou trasou. Ideální je, když jídelní kout leží bokem od hlavního tahu. Prakticky to znamená: stůl dejte do rohu, který není na přímce mezi dvěřmi a dalším pokojem. Pokud to jinak nejde, použijte jako předěl nízkou komodu nebo polici, která oddělí jídelní zónu, ale nechá průchod volný. Nábytek do výšky pasu nebrání rozhledu a prostor nepůsobí stísněně.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: nikdy necpěte židle do průchodu, i když se tam vejdou. Při jídle je vytáhnete a najednou není kudy projít. Stejně tak nepokládejte na stůl velké dekorace, které přesahují jeho hranu. Další častá chyba je umístit jídelní kout před jediné okno v místnosti. Zablokujete přístup ke světlu a prostor ztmavne. Pokud už musíte, použijte stůl s průhlednou deskou nebo alespoň nízký stůl, který okno tolik nezakryje. A pamatujte: průchozí pokoj není jídelna. Někdy je lepší místo jídelního stolu jen úzký barový pult u stěny, ke kterému se postaví dvě židle. Získáte místo k jídlu a průchod zůstane volný.<br>
<br>
<br>
<br>
Do horní desky patří jen to, co použijete během jídla. Karafa s vodou, sůl, pepř, případně stojan na ubrousky. Cokoli dalšího – misky na ovoce, dekorace, svíčky – zabírá plochu, kterou potřebujete na odkládání talířů mezi chody. Pokud má příborník otevřenou polici ve výšce ruky, dejte tam sklenice a hrníčky, které se používají denně. Uzavřené skříňky dole jsou pro věci, které vytáhnete jednou za čas: servírovací mísy, velké pekáče, zásobu ubrousků.<br>
<br>
<br>
<br>
Příborník vedle jídelního stolu má jediný úkol: být po ruce, ale nepřekážet. Právě proto se do něj nevejde všechno, co se doma najde. Než začnete přemisťovat nádobí, změřte vzdálenost mezi stolem a příborníkem. Mezi hranou desky a čelem příborníku má zůstat průchod alespoň sedmdesát centimetrů, jinak se při obsluhování budete vytáčet a hosté budou vstávat bokem. Zároveň zkontrolujte, jestli se dvířka a zásuvky otevírají bez kolize se židlemi. Tohle je první místo, kde lidé chybují: koupí hluboký příborník do úzké mezery a pak nadávají, že se do zásuvky nedostanou.<br>
<br>
<br>
<br>
Oválná deska vznikla jako praktické řešení situace, kdy se u kulatého stolu nedá pohodlně usadit víc lidí a hranatý stůl zase nutí někoho sedět v rohu nebo na hraně. Oválný tvar kopíruje přirozené rozložení míst kolem stolu: čelo a záda jsou oblá, boky rovné. Díky tomu se k delší straně vejde víc židlí než ke kruhu o stejném průměru, ale stále zůstává dost místa na pohyb mezi jednotlivými místy.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak vybrat stůl a židle do úzkého prostoru Kulatý stůl vypadá vzdušněji, ale v průchozím pokoji je často horší než obdélníkový. Kolem kulatého stolu se sice dá obcházet, ale zabírá víc místa do stran. Obdélníkový nebo oválný stůl přitisknutý k delší stěně nechá průchod volný. Židle volte lehké, ideálně skládací nebo takové, které se dají zasunout pod stůl. Pokud máte židle s vysokými opěradly, budou opticky i fyzicky překážet. Čím nižší profil, tím lépe. Také se vyhněte židlím, které mají široké nohy do stran. Často se zaseknou o protější stěnu nebo o nohy stolu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy má židle v čele smy<br>
<br>
<br>
<br>
Co do příborníku nepatří, i když se to tam vejde Nejčastější chyba je udělat z příborníku druhou kuchyňskou linku. Patří sem jen nádobí a pomůcky pro stolování. Nepatre sem hrnce, které používáte při vaření, kuchyňské náčiní, utěrky na podlahu ani zásoby trvanlivých potravin. Důvod je praktický: každá cesta k příborníku při vaření znamená, že se motáte mezi stolem a sporákem. Stejně tak tam nepatří léky, doklady, nabíječky a další věci, které nemají s jídlem nic společného. Jakmile jednou začnete příborník používat jako odkladiště, do týdne je plný a vy nevíte, kam dát talíř.<br>
<br>
<br>
<br>
Jídelní kout v průchozím pokoji je vždycky kompromis. Na jedné straně chcete místo, kde se dá posadit k jídlu, na druhé straně tudy musí někdo projít do dalších částí bytu. Pokud kout postavíte špatně, vznikne úzké hrdlo, do kterého se vejde jen jeden člověk, a při každém jídle se ostatní budou muset loudat okolo. Základ je změřit si průchod. Ne odhadovat, ale vzít metr a zjistit, kolik místa zbývá mezi stěnou a nejbližším nábytkem. Pro pohodlný průchod dvou lidí potřebujete alespoň 90 cm, pro jednoho člověka s podnosem nebo nákupem tak 70 cm. Cokoli méně znamená, že budete neustále uhýbat.