5 otázek, které rozhodnou, zda bylinky předpěstovat, nebo vysít přímo
Které bylinky nechat venku a které přenést dovnitř Ne všechny bylinky snášejí mráz stejně. Trvalky jako rozmarýn, šalvěj, tymián nebo levandule zvládnou venku i teploty kolem minus deseti stupňů, pokud mají dobrou drenáž a ochranu před vlhkem. Naopak bazalka, majoránka, citronová tráva nebo pelargonie (které sice není bylinka, ale často ji pěstujeme v bylinkové společnosti) jsou citlivé na mráz a je třeba je přenést do interiéru. Ideální je světlá místnost s teplotou mezi pěti a deseti stupni, kde rostliny zpomalí růst, ale nezahynou. Pokud takové místo nemáte, umístěte je na parapet, ale počítejte s tím, že přes zimu budou potřebovat více péče.<br>
<br>
<br>
<br>
Pažitka patří mezi nejvděčnější bylinky, ale jen do té doby, než jí začne chybět světlo nebo voda. Pěstovat ji celoročně znamená napodobit její přirozený cyklus, jen s tím rozdílem, že ji nenecháte zazimovat. Základem je vybrat správné místo – parapet orientovaný na jih nebo západ, kde rostlina dostane alespoň šest hodin přímého slunce denně. V zimních měsících, kdy je den krátký, se vyplatí přisvětlovat obyčejnou LED lampou umístěnou asi dvacet centimetrů nad listy. Bez dostatku světla pažitka žloutne, vytahuje se a ztrácí typickou chuť.<br>
<br>
<br>
<br>
Dalším častým problémem je přelévání. Máta sice miluje vlhko, ale přemokřený substrát vede k hnilobě kořenů a naopak podpoří růst plísní. Zalévejte vždy, když je vrchní vrstva zeminy suchá na dotek, a to raději menším množstvím vody častěji. V létě možná budete zalévat denně, v zimě stačí jednou za týden. Sledujte také, jestli voda z květináče odtéká – pokud stojí v misce, vylijte ji, abyste předešli přemokření.<br>
<br>
<br>
<br>
Co dělat s bylinkami, které nesnášejí vodu Bazalka, šalvěj nebo máta se chovají jinak. Bazalka nesnáší chlad a ve vodě ve sklenici jí začnou černat kořeny – proto ji neskladujte v lednici, ale při pokojové teplotě, stonky ponořené do vody. Šalvěj a máta naopak vydrží déle, když je zabalíte do vlhké papírové utěrky a vložíte do plastové krabičky s víkem. Utěrku jen navlhčete, ne namočte – přebytečná voda by podpořila plíseň. Krabičku dejte do nejchladnější části lednice, obvykle na horní polici.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je stříhat bylinky na podzim příliš razantně. Řez podporuje nový růst, který ale před zimou nestihne vyzrát a zmrzne. Místo toho odstraňte jen odkvetlá květenství a suché větvičky. Pokud chcete bylinky tvarovat, počkejte s řezem až na jaro. Dalším častým omylem je nechávat květináče na místě, kde na ně celý den svítí slunce. Slunce během teplých zimních dní způsobuje, že rostliny se probudí k životu, a pak je noční mráz zničí. Ideální je umístit je do polostínu nebo na severní stranu, kde jsou teploty stabilnější.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým kritériem je teplota půdy. České jaro je nevyzpytatelné – zatímco v dubnu může být přes den dvacet stupňů, v noci teplota klesá k nule. Teplomilné bylinky, jako je bazalka nebo citronová verbena, nesnesou teplotu půdy pod deset stupňů. Pokud je vyséváte přímo, počkejte, až se půda spolehlivě prohřeje, což je většinou až po polovině května. U předpěstování máte výhodu, že rostliny vysazujete už silné a odolné, takže krátkodobý pokles teplot zvládnou lépe než drobné semenáčky. Naopak otužilé bylinky – petržel, kmín nebo šalvěj – můžete vysévat přímo už v březnu, klidně i do mírně zmrzlé půdy.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro rostliny, které zůstávají venku, je klíčová izolace kořenů. Květináče obalte jutou, bublinkovou fólií nebo starou dekou. Důležité je neizolovat jen boční stěny, ale také dno nádoby – pokud máte možnost, postavte květináče na dřevěný špalek nebo polystyren. Tím zabráníte tomu, aby mráz pronikal od země. Substrát navíc přikryjte vrstvou mulče – slámy, suchého listí nebo kůry. Mulč udrží vlhkost a vyrovnává teplotní výkyvy, které bylinky stresují více než samotný mráz.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední otázkou je prostor. Pokud máte skleník, fóliovník nebo alespoň světlý parapet, můžete předpěstovávat téměř cokoli. Ale pokud bydlíte v bytě bez jižního okna, předpěstování se často zvrhne v vytáhlé, bledé sazenice, které po výsadbě jen těžko zakořeňují. V takovém případě se vyplatí spoléhat na přímý výsev a vybírat bylinky, které v českém klimatu spolehlivě stihnou uzrát – kopr, petržel, koriandr, pažitku nebo šalvěj. A pokud chcete mít bazalku i bez sadby, můžete ji vysít přímo na záhon, ale pak ji na noc zakrývat netkanou textilií nebo ji pěstovat v květináči, který můžete přenášet.<br>
<br>
<br>
<br>
Mátě se daří na světlém místě, ale ne na přímém poledním slunci, které by mohlo spálit listy. Ideální je polostín nebo místo, kde dopoledne svítí slunce a odpoledne je stín. Pokud pěstujete mátu na parapetu, otáčejte květináčem každých pár dní, aby rostla rovnoměrně. V zimě, když je málo světla, může máta vytahovat stonky – v tom případě ji seřízněte a přesuňte na chladnější místo, kde zpomalí růst.