5 klíčových prvků, které rozhodují o kvalitě relaxačního křesla

Potah je nejviditelnější část křesla, ale jeho výběr ovlivňuje údržbu a životnost. Kožené potahy vypadají luxusně, ale v létě se na nich lepí kůže a vyžadují pravidelnou péči. Látkové potahy jsou příjemnější na dotek a prodyšnější, ale snadno nasají prach a skvrny. Nejpraktičtější jsou potahy s odnímatelným povlakem, který lze prát v pračce – oceníte to hlavně, pokud u vás žijí děti nebo zvířata. Při výběru látky sledujte hustotu tkaní a gramáž, hustší materiál déle vydrží. A pozor na syntetické tkaniny s hladkým povrchem – ty sice snadno otřete, ale za hodinu sezení se na nich tvoří nepříjemné teplo.<br>
<br>

<br>
<br>

Když postel řešíte pro staršího člověka nebo po úrazu Pro seniory nebo lidi s omezenou pohyblivostí platí jiná pravidla. Čím je postel nižší, tím je vstávání obtížnější, protože se musíte zvedat z podřepu bez opory. Zde je vhodné zvolit výšku, která umožní usednout na okraj a pak se odrazit rukama z matrace. Ideální je, když máte kolena v úrovni kyčlí nebo jen mírně výš. Současně dbejte na to, aby nohy dosáhly na podlahu – pokud byste se vznášeli, ztrácíte stabilitu. U starších osob pomáhá i přidání madla k posteli, ale samotná výška musí být nastavena tak, aby se nemuseli natahovat.<br>
<br>

<br>
<br>

Při výběru mezi dřevěným a čalouněným nábytkem nejde jen o vzhled. Každý materiál má jiné chování v běžném provozu, jiné nároky na údržbu a jinou životnost. Dřevo je tvrdé, stabilní a snáší suché čištění, ale citlivě reaguje na vlhkost a prudké změny teploty. Čalounění je měkké, příjemné na dotek a skvěle tlumí hluk, ale nasává pachy, prach i tekutiny. Pokud víte, do čeho jdete, můžete se vyhnout zklamání i zbytečným výdajům.<br>
<br>

<br>
<br>

Co způsobuje předčasné stárnutí matrace a jak tomu zabránit Největším nepřítelem je vlhkost. Lidské tělo během noci uvolní značné množství tekutin, které se vsakují do povrchu matrace. Pokud ji nechráníte, postupně se v ní hromadí pot, odumřelé kožní buňky a roztoči. To vede nejen k zápachu, ale také k rychlejšímu rozkladu pěny nebo pružin. Používejte proto vhodný chránič matrace – nejlépe pratelný. Perte ho alespoň jednou za měsíc na vyšší teplotu, abyste odstranili nečistoty i alergeny. Samotné povlečení nestačí, protože je příliš tenké a neabsorbuje dostatek vlhkosti.<br>
<br>

<br>
<br>

Každá matrace časem ztrácí své vlastnosti, ale rychlost jejího stárnutí máte z velké části ve svých rukou. Nejde o to kupovat nejdražší model, ale o to, jak se o něj staráte. Základním pravidlem je pravidelné otáčení. Matraci byste měli otáčet nejen zepředu dozadu, ale také měnit strany – tedy horní za spodní. Ideální je to dělat alespoň jednou za dva až tři měsíce. Tím se rovnoměrně rozloží zatížení a předejdete trvalým prohloubeninám v místech, kde spíte.<br>
<br>

<br>
<br>

Rozhodnutí mezi dřevem a čalouněním by mělo vycházet z toho, jak nábytek používáte. Do dětského pokoje, kde se jí a maluje, je dřevo odolnější vůči tekutinám, ale tvrdé hrany jsou nebezpečné pro batolata. Naopak do obývacího pokoje, kde chcete relaxovat, je čalouněná sedačka pohodlnější, ale vyžaduje větší disciplínu v údržbě. Pokud kombinujete oba materiály, dbejte na to, aby dřevo bylo chráněno před vlhkostí z podlah a čalounění mělo dostatek prostoru na větrání.<br>
<br>

<br>
<br>

Dřevo a čalounění se také různě chovají v čase. Dřevo stárne přirozeně, patina a drobné rýhy mohou působit dekorativně, ale pokud chcete zachovat původní vzhled, vyplatí se povrch pravidelně obnovovat. Lakovaný stůl stačí přeleštit leštěnkou určenou na nábytek, olejovaný povrch je dobré po roce znovu naolejovat. U čalounění zase sledujte opotřebení sedací části – pokud se látka začne lesknout nebo tlačit, je to signál, že je čas na výměnu potahu nebo podušek.<br>
<br>

<br>
<br>

Typickou chybou je také objednání nábytku na míru do celé místnosti, ačkoli by stačilo vyrobit pouze problematické části. Kombinace s levnějšími sériovými kusy je přitom funkční a efektivní. Vestavěná skříň přes celou stěnu může doplnit obyčejná komoda, která nebude muset být přesně na centimetry. Tím získáte variabilitu a ušetříte nemalé peníze. Nábytek na míru si nechejte pouze tam, kde je to nezbytné – do šikmin, pod schody, kolem komínu nebo do prostoru s nižším stropem.<br>
<br>

<br>
<br>

Než si objednáte cokoli, změřte si místnost s přesností na milimetry. Pozor na nerovné stěny, výklenky, parapety a rozvody. Pokud si nejste jistí, požádejte o zaměření přímo od výrobce – většina seriózních firem to nabízí zdarma jako součást poradenství. I malá odchylka v měření může znamenat, že skříň nebude sedět, a vy pak řešíte drahé úpravy. Vlastní měření berte jako orientační, ne jako závazný podklad pro výrobu.