5 chyb, kterých se při tmelení sádrokartonu vyvarovat
Samotné tmelení začíná vždy u spár a rohů. Před nanesením tmelu spáru mírně prohloubte, aby se do ní tmel dostal, a vložte do ní papírovou nebo sklotextilní pásku. Pásku zatlačte do první vrstvy tmelu a přejeďte špachtlí, aby pod ní nezůstaly vzduchové bubliny. Poté naneste druhou, širší vrstvu tmelu a nechte ji zaschnout. Teprve po zaschnutí přejděte k broušení, a to brusným papírem s jemnější zrnitostí, abyste předešli rýhám.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec je důležité správně zatmelit spáry a přechody. Použijte výztužnou pásku, která zabrání prasklinám, a tmel nanášejte ve dvou až třech tenkých vrstvách. Před každou další vrstvou nechte předchozí zaschnout a povrch jemně přebruste. Nezapomeňte také na rohy – použijte rohové lišty, jinak se hrany snadno odštípnou. Po zatmelení povrch napenetrujte a můžete malovat. Pokud budete postupovat pomalu a pečlivě, výsledná stěna bude rovná a bez viditelných vad, i když původní podklad byl hodně křivý.<br>
<br>
<br>
<br>
Desky vždy ukládejte na rovnou, suchou podložku, která je nad úrovní podlahy. Ideální jsou dřevěné trámky nebo palety, ale nikdy nepokládejte desky přímo na beton nebo na zeminu. Mezi jednotlivé desky můžete vložit proužky lepenky, aby se neotlačily, ale to není podmínkou. Důležité je, aby stoh nebyl vyšší než 20–25 cm, jinak spodní desky tíhou praskají.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdříve si připravte zárubeň. Nejvhodnější jsou ocelové zárubně určené přímo pro sádrokartonové příčky, ale můžete použít i obyčejné dřevěné, pokud je ukotvíte do profilů. Zárubeň musí být v úrovni a ve svislé poloze – používejte vodováhu a distanční klíny. Upevnění proveďte vruty do ocelového profilu, ne do sádrokartonové desky. Vruty by měly procházet montážními otvory v zárubni a měly by být dlouhé tak, aby zachytily profil (obvykle 30–35 mm). Rozteč vrutů po výšce zárubně by měla být 30–40 cm, a to vždy na obou stranách.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby, které vedou k vlnitému povrchu První chybou je špatné kotvení přímých závěsů. Když je přišroubujete do duté cihly bez hmoždinek, profil se pod tíhou desky uvolní a povrch se ohne. Vždy používejte hmoždinky odpovídající materiálu stěny a šroubujte je tak, aby závěs pevně seděl. Druhou častou chybou je nedostatečné vyztužení roštů v místech, kde budou spáry mezi deskami. Přidejte kratší příčné profily nebo dřevěné laťky, aby se okraje desek nepropadaly. Třetí chybou je ignorování vodováhy při montáži. I když je zeď křivá, rošt musí být absolutně rovný – každou odchylku profilu vyrovnávejte povolením nebo dotažením závěsů.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, změřte si odchylky stěny vodováhou nebo laserem. Pokud jsou nerovnosti do dvou centimetrů, můžete použít lepicí metodu. Na zeď naneste hmotu v pruzích po obvodu desky a jednu až dvě kapsy uprostřed, desku přitlačte a srovnejte do roviny. U větších nerovností, nebo když potřebujete dodatečnou izolaci, je lepší rošt. Profily CD umístěte svisle ve vzdálenosti 40 až 60 centimetrů, kotvěte je do zdi pomocí přímých závěsů, které seřídíte tak, aby všechny profily ležely v jedné rovině. Používejte kratší závěsy, aby se konstrukce neprohýbala.<br>
<br>
<br>
<br>
Při šroubování desek dbejte na to, aby byla deska přitlačena k profilu. Pokud je mezi deskou a roštem mezera, šroub ji vytáhne a po čase se objeví trhlina. Šroubujte vždy od středu desky k okrajům, a to v krocích asi 20 centimetrů. Hlavy šroubů zapusťte těsně pod povrch papíru, ale neprorazte ho. Po zašroubování zkontrolujte rovinnost dlouhou vodováhou – pokud najdete prohlubeň, ihned ji upravte podložením nebo stažením šroubu. Pro lepenou metodu platí, že byste neměli nanášet maltu příliš hustě, jinak se deska nepřilehne rovnoměrně.<br>
<br>
<br>
<br>
Na úplný závěr vyplňte spáru mezi zárubní a příčkou akrylátovým tmelem, ne sádrovou stěrkou – tmel je pružný a nepopraská při mírném pohybu. Důležité je také připevnění lišt (obložkových zárubní) – ty se lepí speciálním lepidlem pro sádrokarton, nikoliv hřebíky, které by desku poškodily. Po zaschnutí tmele seříďte závěsy (u tříbodových zámků dotažením excentrů), aby dveře klidně zůstaly ve všech polohách. Správně namontované dveře by měly vydržet každodenní používání bez vrzání a bez vůlí – pokud se tak nestane, vraťte se k ukotvení a vyztužení profilů.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec je důležité počítat s tím, že každý tmel má specifickou dobu schnutí, která se liší podle teploty a vlhkosti. Ideální je tmelit při teplotě mezi 15 a 20 °C a vlhkosti vzduchu do 60 %. Pokud je chladno nebo vlhko, schnutí se prodlouží, a pokud začnete brousit před úplným zaschnutím, vytvoří se na povrchu vrstva prachu, která zhoršuje přilnavost dalších vrstev. Plochu po zatmelení nechte vždy řádně vyschnout, ideálně přes noc, a teprve poté pokračujte.