4 věci, které rozhodují o bezpečném kurníku
Jak poznat, že je úložný prostor opravdu použiteln<br>
<br>
<br>
<br>
Třetí chyba je poddimenzovaný rošt. V podkroví se sádrokarton často montuje na šikmé plochy, kde je potřeba vyrovnat krokve, které nejsou v jedné rovině. Vyrovnávací latě musí být dostatečně silné a kotvené do krokví, ne jen do izolace. Rozteč příčných latí držte maximálně 40 cm u desek tloušťky 12,5 mm, u silnějších desek může být větší, ale raději si to ověřte podle konkrétního typu desky. Čtvrtá chyba je vmáčknutí izolace mezi krokve bez větrací mezery. Mezi izolací a bedněním musí zůstat průchozí vzduchová mezera, jinak izolace vlhne a ztrácí vlastnosti. V žádném případě izolaci necpěte tak, aby se dotýkala střešní krytiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete potah vůbec sundavat, pořiďte si fotografii složené pohovky z několika úhlů. Zvlášť u rozkládacích mechanismů je návrat k původnímu tvaru bez nápovědy zbytečně zdlouhavý. Potah sundávejte vsedě nebo vestoje, ne v předklonu – zip často drží na skrytém místě pod sedákem. Pokud jde potah ztuha, nepomůže tahat silou. Bývá to známka toho, že někde zůstal zapnutý háček nebo že je látka sražená po předchozím praní.<br>
<br>
<br>
<br>
Pomoci může i obyčejný větrák nebo malý ventilátor namířený na sušák. Proudící vzduch urychlí sušení stejně jako vítr venku. Vytápění v podkroví regulujte – přílišné horko prádlo vysuší na povrchu, ale uvnitř zůstane vlhké. Sušte raději při mírné teplotě a delší dobu. Pokud máte v podkroví digestoř nebo odsavač par, zapněte ho při sušení také, pomůže odvést vlhkost mimo místnost. A když už se vlhkost objeví, nenechte ji usadit – otřete okna a parapety do sucha a nechte místnost vyvětrat.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžné čištění zvládnete suchým nebo mírně vlhkým hadrem. Prach z vrchní desky i bočnic odstraňujte pravidelně, protože brusný prach působí jako jemný smirkový papír a časem matuje povrch. Nikdy nepoužívejte mokrý hadr naolejovaný prostředkem na mytí nádobí – saponáty odmašťují a narušují ochrannou vrstvu. Pokud je potřeba vlhčí otěr, stačí voda a hadr vyždímaný do sucha. Po otěru vždy dřevo osušte, nenechte na něm stát kapky, zejména v rozích u spojů bočnic.<br>
<br>
<br>
<br>
Počítejte i s podhrabovou deskou. Betonový pás, kamenná dlažba nebo pletivo zahnuté do L a zakopané do země zamezí lišce, jezevci i psovi, aby se prohrabali dovnitř. Hloubka třicet centimetrů stačí, v písčité půdě raději víc. Kurník nikdy nestavte přímo na holou zem bez podsypu – vlhko zůstává uvnitř a ptáci pak onemocní.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je podcenit větrání a zároveň ho udělat tak, že jím proleze predátor. Větrací otvory umístěte vysoko, pod střechu, a přes celou plochu dejte pletivo s oky maximálně dva centimetry. Stejné pletivo patří i na okna a dveře. Drátěná síť natažená jen tak přes rám se časem prověsí – potřebuje pevný rám z latí. Dveře musí mít pořádnou západku nebo závoru, ne háček, který otevře i slabý vítr.<br>
<br>
<br>
<br>
Základ je poloha. Kurník nestavte na dno údolí, do mokřiny ani těsně k plotu, přes který se dá snadno přelézt. Potřebuje pevnou, odvodněnou zem, mírný svah nebo alespoň štěrkový podsyp, aby podlahu nepodtékala voda. Orientace vstupu na jih nebo jihovýchod znamená méně vlhkosti a kratší zimní rána. Stín vzrostlého stromu v létě pomůže, ale pozor na větve nad střechou – po nich se dostane kuna i mýval.<br>
<br>
<br>
<br>
Bezpečný kurník nepoznáte podle barvy ani podle toho, jak hezky vypadá zvenčí. Rozhoduje umístění, konstrukce a detaily, které se projeví až po prvním útoku predátora nebo po první zimě. Než začnete shánět materiál, projděte si místo, kam kurník postavíte. Právě tam vzniká většina pozdějších problémů.<br>
<br>
<br>
<br>
Uvnitř mějte dost místa na hřady a snáškové boxy, ale ne tolik, aby se prostor nedal vyčistit. Hřady z hranolů o průměru čtyř až pěti centimetrů, hladké, bez ostrých hran. Podlaha by měla být snadno dostupná lopatě. Pokud musíte při čištění lézt přes hřady, něco je špatně. Bezpečný kurník je takový, do kterého se dostanete vy, ale ne liška.<br>
<br>
<br>
<br>
Konstrukce, která vydrží nápor Obvodové stěny dělejte z masivního dřeva, ne z tenkých desek nebo sololitu. Smrk stačí, modřín vydrží déle. Spojujte vruty do dřeva, ne hřebíky, které časem povolí. Podlaha musí být pevná a zvednutá nad terén alespoň o patnáct centimetrů, ideálně na betonových nebo kamenných blocích. Mezera pod podlahou brání hnilobě a zároveň ztěžuje hrabání predátorům. Střecha musí přesahovat stěny, aby voda nezatékala do spojů.